kolejnice

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔlɛjɲɪt͡sɛ]

dělení

• ko-lej-ni-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kolejnice	kolejnice
genitiv	kolejnice	kolejnic
dativ	kolejnici	kolejnicím
akuzativ	kolejnici	kolejnice
vokativ	kolejnice	kolejnice
lokál	kolejnici	kolejnicích
instrumentál	kolejnicí	kolejnicemi

význam

1. ocelový pás upevněný na podkladu na který dosedají kola vozidla
   • Ještě nebyla cesta hotova, a už se usadil u asfaltové bažiny v baráku na kůlech, aby řídil stavbu polní dráhy; ale zatím mu v Gonaivě rozkradli kolejnice ležící v přístavu.^[1]

překlady

1. pás

   • angličtina: rail
   • francouzština: rail m
   • italština: rotaia ž
   • němčina: Schiene ž

související

• kolejnička