konvice

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔnvɪt͡sɛ]

dělení

• kon-vi-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	konvice	konvice
genitiv	konvice	konvic
dativ	konvici	konvicím
akuzativ	konvici	konvice
vokativ	konvice	konvice
lokál	konvici	konvicích
instrumentál	konvicí	konvicemi

význam

1. nádoba s hubičkou k rozlévání tekutin
   • Ve slohu italské renaissance, dílem také dle Raffaela a Michela Angela dekoroval a maloval talíře, mísy, konvice, medaillony a j.^[1]

překlady

1. nádoba k rozlévání tekutin

   • francouzština: théière ž
   • němčina: Kanne ž
   • polština: czajnik m, dzbanek m

související

• konvička
• konev
• konvicový

slovní spojení

• varná konvice
• rychlovarná konvice