mluvil

čeština

výslovnost

• IPA: [mlʊvɪl]

dělení

• mlu-vil

sloveso

• nedokonavé

význam

1. příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa mluvit
   • [Obžalovaný] Chlouba v pondělí mluvil jinak než v přípravném řízení.^[1]