mrkev

čeština

výslovnost

• IPA: [mr̩kɛf]

dělení

• mr-kev

etymologie

Z praslovanského *mъrky.^[1]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mrkev	mrkve
genitiv	mrkve	mrkví
dativ	mrkvi	mrkvím
akuzativ	mrkev	mrkve
vokativ	mrkvi	mrkve
lokál	mrkvi	mrkvích
instrumentál	mrkví	mrkvemi

význam

1. Daucus; rod rostlin z čeledi miříkovitých
2. kořen mrkve obecné používaný jako zelenina

překlady

1. rod rostlin

   • angličtina: Daucus
   • finština: porkkanat
   • francouzština: carotte ž
   • irština: cairéad m
   • latina: Daucus
   • litevština: morka ž
   • němčina: Möhre ž, Karotte ž
   • polština: marchew ž
   • ruština: морковь ž
   • slovenština: mrkva ž
   • španělština: Daucus
   • žemaitština: muorks m
2. zelenina

   • angličtina: carrot
   • finština: porkkana
   • francouzština: carotte ž
   • irština: cairéad m
   • italština: carota ž
   • japonština: 人参
   • litevština: morka ž
   • lotyština: burkāns m
   • maďarština: sárgarépa
   • němčina: Möhre ž, Karotte ž, Mohrrübe ž
   • polština: marchew ž
   • rumunština: morcov m
   • ruština: морковь ž, морковка ž
   • slovenština: mrkva ž
   • španělština: zanahoria ž
   • žemaitština: muorka ž

synonyma

1. —
2. karotka

související

• mrkvový
• mrkvovitý
• mrkvička
• mrkváče

slovní spojení

• mrkev obecná