narodit se

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnarɔɟɪt sɛ]

dělení

• na-ro-dit se

sloveso

• dokonavé
• reflexivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	narodím se	narodíš se	narodí se	narodíme se	narodíte se	narodí se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	naroď se	naroďme se	naroďte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	narodil se	narodila se	narodilo se	narodili se	narodily se	narodila se
trpné	narozen	narozena	narozeno	narozeni	narozeny	narozena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	narodiv se	narodivši se	narodivše se

význam

1. zahájit život mimo tělo své matky
   • hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech tajemství, která teď neseme na bedrech. Velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí, že kořen s větvemi ve strom se spojuje a krev našich nadějí vesmírem putuje^[1]

překlady

1. zahájit život mimo tělo vlastní matky

   • latina: nasci
   • polština: urodzić się
   • ruština: родиться
   • řečtina: γεννιέμαι

synonyma

1. vylíhnout se, vyklubat se, (knižně) zrodit se, spatřit světlo světa, přijít na svět

antonyma

1. zemřít, umřít, nenarodit se, (o zvířeti) pojít, (knižně) skonat, sejít ze světa

související

• narození
• narozený
• narozeniny
• rodit, rodit se
• porodit
• národ