odpravit

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔtpravɪt]

dělení

• od-pra-vit

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	odpravím	odpravíš	odpraví	odpravíme	odpravíte	odpraví

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	odprav	odpravme	odpravte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	odpravil	odpravila	odpravilo	odpravili	odpravily	odpravila
trpné	odpraven	odpravena	odpraveno	odpraveni	odpraveny	odpravena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	odpraviv	odpravivši	odpravivše

význam

1. (zastarale) popravit
   • Uvrženi jsou tudíž ve Vídni do vězení, a po vyšetření věci Beneš i Ota na hradě Veveřím (na Moravě) odpraveni; Milota za nevinného uznaný jest propuštěn.^[1]