popravit

Další informace osoba, číslo jednotné ...

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	popravím	popravíš	popraví	popravíme	popravíte	popraví

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
2.	1.	2.
	poprav	popravme	popravte

Další informace rod, číslo jednotné ...

Přechodníky
rod	číslo jednotné	číslo množné
mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	popraviv	popravivši	popravivše

vykonat na někom trest smrti, úředně zabít
- Předseda protektorátní vlády generál Alois Josef Eliáš byl za svou odbojovou činnost popraven nacisty během heydrichiády v roce 1942 - jako jediný premiér okupovaného státu.
- OTEC: Ukaž? Pěkná trefa! — Zvláštní, to vypadá skoro jako — Jednou jsme totiž popravili olovem nějakého Araba — Chlapče, jaks k tomu přišel? PETR: Poprava olovem, tati. OTEC: Hochu, hochu, to tě popravili vojáci? PETR: Vojáci, tatínku.^[1]
(hovorově, expresivně, přeneseně) silně a nemilosrdně zkritizovat
(zastarale) zorganizovat, uklidit, poklidit; vyspravit
- A to bylo její jediné za těch nedělních odpůldní i za těch největších svátků, když vše popravila v domě, že sebrala se pak tiše a vsunula se na senník na svou palandu, do toho podstřeší, do té tmy jen místy čeřící se rozplizlým zásvitem nespravené střechy — a co by tam dělala, nikdo nevěděl.^[2]
(zastarale) dát do patřičné polohy, posunout
- Jeli bez hovoru, bez ruchu. Nahajka jen časem ve vzduchu zahvizdla neb čapku sešinutou popravil si jezdec, burku vzdutou. Posléz starší zahovořil k druhu^[3]

čeština