omluva

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔmlʊva]

dělení

• omlu-va

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	omluva	omluvy
genitiv	omluvy	omluv
dativ	omluvě	omluvám
akuzativ	omluvu	omluvy
vokativ	omluvo	omluvy
lokál	omluvě	omluvách
instrumentál	omluvou	omluvami

význam

1. sdělení vyjadřující lítost nad vykonaným činem
   • Za to, co jsem ti provedl včera, ti dlužím omluvu.
2. tvrzení vysvětlující důvody předchozího jednání se špatnými důsledky
   • To, že se rozbilo vaše auto, není žádná omluva. Měl jste přijet autobusem.

překlady

1. vyjádření lítosti

   • angličtina: excuse, apology
   • francouzština: excuse ž
   • italština: scusa ž
   • němčina: Entschuldigung ž
   • ruština: извинение s
   • slovenština: omluva ž
2. —

související

• omluvit
• omluvit se
• omluvný
• omluvně

externí odkazy

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo omluva.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo omluva.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo omluva.
• Slovník současné češtiny. Lingea, 2024. Heslo omluva
• Wikidata: omluva
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo omluva (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Google Books. Vyhledávání výrazu "omluva" pro češtinu.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "omluva".