oponent

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔ.pɔnɛnt]

dělení

• opo-nent

etymologie

Přes západoevropské jazyky z latinského oppōnēns, což je činné příčestí slovesa opōnĕre.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	oponent	oponenti
genitiv	oponenta	oponentů
dativ	oponentu / oponentovi	oponentům
akuzativ	oponenta	oponenty
vokativ	oponente	oponenti
lokál	oponentu / oponentovi	oponentech
instrumentál	oponentem	oponenty

význam

1. někdo, kdo vyjadřuje svůj opačný názor
   • Donald Trump posouvá Ameriku k autoritativnímu způsobu vládnutí, jaký ve střední Evropě dobře známe, když se veřejně chlubí tím, že nenávidí své oponenty, slibuje, že po nich půjde, zavře je do vězení, propustí je ze zaměstnání. Mnozí se tomu podřizují s šokující ochotou, včetně největších technologických gigantů, jako jsou Facebook či Apple, nebo mediálních domů.^[1]

překlady

1. odpůrce

   • angličtina: opponent
   • francouzština: opposant m
   • maďarština: ellenző
   • němčina: Opponent m
   • ruština: оппонент m
   • řečtina: αντίπαλος m
   • slovenština: oponent m

synonyma

1. odpůrce, rival, antagonista, konkurent, protivník, soupeř

antonyma

1. zastánce, přívrženec

související

• oponentka
• oponentura
• oponentní
• oponentský
• oponovat