pachatel

čeština

výslovnost

• IPA: [paxatɛl]

dělení

• pa-cha-tel

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pachatel	pachatelé
genitiv	pachatele	pachatelů
dativ	pachateli / pachatelovi	pachatelům
akuzativ	pachatele	pachatele
vokativ	pachateli	pachatelé
lokál	pachateli / pachatelovi	pachatelích
instrumentál	pachatelem	pachateli

význam

1. člověk, který se dopustil špatného činu
   • Slyšíce tato slova, byli maršálek a biskup stejně bodnuti, jeden jakožto pachatel nešlechetného skutku na neteři biskupově, druhý pak, že byl uražen ve vlastní své neteři.^[1]

překlady

1. člověk, který se dopustil špatného činu

   • angličtina: perpetrator, malefactor, delinquent, (slangově) perp
   • francouzština: malfaiteur m, délinquant m
   • němčina: Täter m
   • polština: sprawca m
   • španělština: perpetrador m, delincuente m

synonyma

1. viník

související

• pachatelův
• pachatelka
• spolupachatel
• páchat
• spáchat