dopustit se

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈdɔpʊscɪt sɛ]

dělení

• do-pus-tit se

sloveso

• dokonavé
• reflexivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	dopustím se	dopustíš se	dopustí se	dopustíme se	dopustíte se	dopustí se

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	dopusť se	dopusťme se	dopusťte se

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	dopustil se	dopustila se	dopustilo se	dopustili se	dopustily se	dopustila se

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	dopustiv se	dopustivši se	dopustivše se

význam

1. udělat něco, co má nebo může mít negativní následky
   • Představme si, že by se byl něčeho podobného dopustil bývalý premiér Sobotka. Rozjel by nestandardní vztahy s nedemokratickou zemí, svého muže by nacpal do vedení firmy, jež v té zemi pracuje, firma by zkrachovala, ale Sobotka by dál bezhlavě tlačil její českou tvář do našich mezinárodních aktivit. To by Zeman řval jak tur, to by žádal s takovým Sobotkou i nějakým jeho Tvrdíkem „vyrazit dveře“, to bychom zažili rodeo.^[1]

překlady

1. provést něco chybného či zlého

   • angličtina: commit
   • francouzština: commettre
   • latina: perpetrare
   • němčina: verüben, begehen
   • ruština: совершить, сотворить
   • řečtina: διαπράττω
   • slovenština: spáchať
   • španělština: cometer

synonyma

1. spáchat, provést, ztropit

slovní spojení

• dopustit se chyby
• dopustit se trestného činu
• dopustit se hříchu

související

• dopustit
• pustit
• dopouštět se
• dopuštění