poberta

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔbɛrta]

dělení

• po-ber-ta

etymologie

Z pober to.^[1]

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	poberta	pobertové
genitiv	poberty	pobertů
dativ	pobertovi	pobertům
akuzativ	pobertu	poberty
vokativ	poberto	pobertové
lokál	pobertovi	pobertech
instrumentál	pobertou	poberty

význam

1. (expresivně) zloděj^[2]
   • … copak by Márinka tomu řekla, že se dal k cirkusákům! Ke komediantům, kteří táhnou světem, bez kouska domova, bez kusa pevné střechy nad hlavou, človíčkové všelijací, nedej Pámbů, snad i pobertové; […]^[3]

překlady

1. zloděj

   • angličtina: thief
   • francouzština: voleur m
   • němčina: Dieb m