popelnice

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔpɛlɲɪt͡sɛ]

dělení

• po-pel-ni-ce

varianty

• (nářečně) popelnica

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	popelnice	popelnice
genitiv	popelnice	popelnic
dativ	popelnici	popelnicím
akuzativ	popelnici	popelnice
vokativ	popelnice	popelnice
lokál	popelnici	popelnicích
instrumentál	popelnicí	popelnicemi

význam

1. nádoba na odpad
2. nádoba na popel vzniklý kremací
   • Objevil též několik pohřebišť a nasbíral četné popelnice z doby pohanské.^[1]

překlady

1. nádoba na odpad

   • angličtina: dustbin, garbage can
   • francouzština: poubelle ž
   • němčina: Mülltonne ž
   • slovenština: smetiak m
2. —

synonyma

1. (nářečně) pudlice
2. urna

související

• popelnicový