pravily

čeština

výslovnost

• IPA: [pravɪlɪ]

dělení

• pra-vi-ly

sloveso

• nedokonavé i dokonavé

význam

1. příčestí činné množného čísla mužského neživotného rodu slovesa pravit
2. příčestí činné množného čísla ženského rodu slovesa pravit
   • „To je dcera, pantáto,“ pravily sousedky otci Kmochovi, „ta to umí promluvit, to máte radost, viďte? To můžete být na to pyšný, že máte takovou dceru.“^[1]

synonyma

1. (zastarale, v obecném jazyce) prály