pustiv

čeština

výslovnost

• IPA: [pʊscɪf]

dělení

• pu-s-tiv

sloveso

význam

1. přechodník minulý jednotného čísla mužského rodu slovesa pustit
   • (…) tenkrát podařilo se biskupovi Danieli přemluviti Oldřicha, že pustiv od předsevzetí svého, spokojil se Hradeckem, kteréhož mu Vladislav v Čechách postoupil.^[1]

související

• pustivši
• pustivše