romance

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈromant͡sɛ]

dělení

• ro-man-ce

podstatné jméno

• rod ženský

etymologie

Přes německé Romance z francouzského romance téhož významu, jež bylo přejato ze španělštiny. Tam pochází ze starého provensálského romans – „píseň v národním jazyce“, jež bylo odvozeno z latinského adjektiva Romanicus „římský“.^[1]

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	romance	romance
genitiv	romance	romancí
dativ	romanci	romancím
akuzativ	romanci	romance
vokativ	romance	romance
lokál	romanci	romancích
instrumentál	romancí	romancemi

význam

1. (v literatuře) kratší lyrickoepická báseň na sentimentální téma
2. (v hudbě) sentimentální píseň
3. (v hudbě, přeneseně) melodie romance (2)

překlady

1. báseň

   • angličtina: romance
   • francouzština: romance ž
   • němčina: Romanze ž
   • polština: romanca ž
2. píseň

   • francouzština: romance ž
   • němčina: Romanze ž
3. melodie

   • francouzština: romance ž
   • němčina: Romanze ž

angličtina

výslovnost

• (britská angličtina) IPA: [ɹəˈmæns], [ˈɹəʊˌmæns]
• (americká angličtina) IPA: [ɹoʊˈmæns], [ˈɹoʊˌmæns],  romance (USA)^{? • info}

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	romance	romances

význam

1. románek, milostný poměr
2. (v hudbě) romance

synonyma

1. —
2. romanza
3. —

související

• romancer
• bromance

francouzština

výslovnost

• IPA: [ʁɔ.mɑs]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	romance	romances

význam

1. (v literatuře) romance
2. (v hudbě) romance

související

• roman
• romancer
• romancier