rozmar

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔzmar]

dělení

• roz-mar

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	rozmar	rozmary
genitiv	rozmaru	rozmarů
dativ	rozmaru	rozmarům
akuzativ	rozmar	rozmary
vokativ	rozmare	rozmary
lokál	rozmaru	rozmarech
instrumentál	rozmarem	rozmary

význam

1. stav mysli osoby z hlediska vnímání okolí a podnětů
   • Ministr školství je, zdá se, v dobrém rozmaru. Přichází s dalšími iniciativami, jak rozvířit stojaté vody českého školství.^[1]
2. výkyv rozmaru (1)
   • První si nechal udělat za 500 korun na dovolené, další jen tak z rozmaru. Jaká tetování má Conor McGregor a jaký je jejich význam?^[2]

překlady

1. stav mysli

   • angličtina: mood
   • finština: tuuli, mieli
   • francouzština: humeur ž
   • němčina: Laune ž, Stimmung ž
   • polština: nastrój m
   • romština: dzeka ž
   • slovenština: nálada ž
2. vrtoch

   • angličtina: caprice, vagary
   • francouzština: caprice m
   • italština: capriccio m, uzzolo m
   • němčina: Grille ž, Schrulle

synonyma

1. rozpoložení, nálada, míra
2. vrtoch

související

• rozmarný
• rozmarně
• rozmarnost
• rozmařilý
• rozmárek

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-05-24]. Heslo rozmar.