silnice

čeština

výslovnost

• IPA: [sɪlɲɪt͡sɛ]
•  silnice^{? • info}

dělení

• sil-ni-ce

etymologie

Poprvé doloženo v zápisu z roku 1389. Vzniklo zkrácením staršího spojení „silná cesta“; zde význam adjektiva silný není zcela zřejmý. Mohlo se jednat o cestu lépe zpevněnou, nebo o cestu více používanou (srovnej tehdejší význam síla — množství).^[1]

varianty

• (nářečně) silnica, selnice, selnica, slnice, silnic, silníce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	silnice	silnice
genitiv	silnice	silnic
dativ	silnici	silnicím
akuzativ	silnici	silnice
vokativ	silnice	silnice
lokál	silnici	silnicích
instrumentál	silnicí	silnicemi

význam

1. pozemní komunikace se zpevněným povrchem určená pro automobilovou dopravu
   • Provoz na silnici byl tak hustý, že se vytvořila zácpa.

synonyma

1. cesta; (nářečně) hradská, hučnice, šoseja, císarka, valcůvka^[2]

překlady

1. pozemní komunikace

   • angličtina: road
   • dánština: vej c
   • esperanto: vojo
   • finština: tie
   • francouzština: route ž
   • hornolužická srbština: dróha ž
   • italština: strada ž
   • japonština: 道路
   • maďarština: út
   • němčina: Straße ž
   • polština: droga ž
   • ruština: дорога ž
   • řečtina: δρόμος m
   • slovenština: hradská ž
   • španělština: carretera ž
   • švédština: väg c
   • ukrajinština: дорога ž

související

• silniční
• silnička
• silničář