technolog

čeština

výslovnost

• IPA: [tɛxnɔlɔk]

dělení

• tech-no-log

etymologie

Z řeckého τέχνη a -λογία.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	technolog	technologové
genitiv	technologa	technologů
dativ	technologu / technologovi	technologům
akuzativ	technologa	technology
vokativ	technologu	technologové
lokál	technologu / technologovi	technolozích
instrumentál	technologem	technology

význam

1. osoba zabývající se určitou technologií či výrobním postupem v technice, výrobě a průmyslu
2. profese zabývající se výrobou loutek v loutkovém divadle
3. (přeneseně) citově chladný až vypočítavý člověk
   • technolog moci

překlady

1. osoba zabývající se technologií

   • angličtina: technologist
   • francouzština: technologiste m
   • italština: tecnologo m
   • němčina: Technologe m
   • polština: technolog m
   • ruština: технолог m
   • slovenština: technológ m
   • španělština: tecnólogo m
2. —
3. —

související

• technika
• technologie
• technologický

polština

výslovnost

• IPA: [tɛxˈnɔlɔk]

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	technolog	technolodzy
genitiv	technologa	technologów
dativ	technologowi	technologom
akuzativ	technologa	technologów
instrumentál	technologiem	technologami
lokál	technologu	technologach
vokativ	technolog	technolodzy

význam

1. technolog

související

• technika
• technologia

externí odkazy

• Článek Technolog ve Wikipedii