trojboj

čeština

výslovnost

• IPA: [trɔjbɔj]

dělení

• troj-bo-ji

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	trojboj	trojboje
genitiv	trojboje	trojbojů
dativ	trojboji	trojbojům
akuzativ	trojboj	trojboje
vokativ	trojboji	trojboje
lokál	trojboji	trojbojích
instrumentál	trojbojem	trojboji

význam

1. závod nebo sport sestávající ze tří disciplín
   • Anna Turaevová je šestinásobnou mistryní světa a desetinásobnou mistryní Evropy v silovém trojboji.^[1]

synonyma

1. triatlon

související

• boj

slovní spojení

• silový trojboj