ujet

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊjɛt]

dělení

• ujet

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	ujedu	ujedeš	ujede	ujedeme	ujedete	ujedou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ujeď	ujeďme	ujeďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ujel	ujela	ujelo	ujeli	ujely	ujela
trpné	ujet	ujeta	ujeto	ujeti	ujety	ujeta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	ujev	ujevši	ujevše

význam

1. překonat vzdálenost jízdou
   • Auto ujelo sto kilometrů.
2. vzdálit se jízdou z něčího dosahu
   • Tramvaj mi už zase ujela před nosem.
   • Honem, dělejte, ať vám to neujede.
   • Zachránci pachatele honili a byli by ho nejspíše dohnali, ale nakonec jim spolu s komplicem ujel připravenou dodávkou.
3. (hovorově, expresivně) přehnat něco, zachovat se nepřiměřeným způsobem
   • No, tak v tomhle jsi, chlapče, trošku ujel. Myslím, že by ses jí měl co nejrychleji omluvit.
4. odstranit končetinu neopneumatikovaným kolem dopravního prostředku při nehodě
   • Vlak mu ujel nohu.^[1]

překlady

1. překonat jízdou

   • francouzština: parcourir
   • němčina: zurücklegen
   • slovenština: ujsť
2. —
3. —
4. —

synonyma

1. urazit
2. —
3. —
4. amputovat

související

• ujetí
• újezd
• ujíždět
• ujetý