urazit

Utvořeno od razit, které pochází od ráz. Je etymologicky příbuzné s řezat.

Další informace osoba, číslo jednotné ...

Další informace rod, číslo jednotné ...

způsobit někomu urážku
- „Tys urazil ji a já urazil tebe, může-li se pravda nazvati urážkou.“^[1]
- A tatínek se na smrt urazil. Co jsem měla dělat? Já vím, bábo, čím jsem mu povinna, ale jako ženská mám také povinnost k svému domu, co myslíš?^[2]
zdolat, překonat vzdálenost
- Světlo urazí za jednu sekundu zhruba tři sta tisíc kilometrů.
- Když urazil kus cesty, napadlo ho ohlédnouti se.^[3]
úderem odlomit
- Protože u sebe neměli vývrtku, urazili hrdlo lahve.

rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	uraziv	urazivši	urazivše

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	urazím	urazíš	urazí	urazíme	urazíte	urazí

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	uraz	urazme	urazte