ulice

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔʊ.lɪt͡sɛ]
•  ulice^{? • info}

dělení

• uli-ce

etymologie

Ke slovu lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Praslovanské *ulica (původně „úzká, sevřená cesta“) vychází z indoevropského *aulo- („podlouhlá dutina, trubice“).^[1]

varianty

• (nářečně) ulica, ulic, hulica, hulic, hulice^[2]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ulice	ulice
genitiv	ulice	ulic
dativ	ulici	ulicím
akuzativ	ulici	ulice
vokativ	ulice	ulice
lokál	ulici	ulicích
instrumentál	ulicí	ulicemi

význam

1. komunikace v zastavěné části obce
   • Bydlela v zapadlé ulici.
   • ulice Na Příkopech
   • Byl zase nedělní den, pozdní odpůldne, když náš zámečník se ubíral z Dlouhé třídy do šedivé, zastrčené ulice ve čtvrti Petrská.^[3]
2. (hanlivě) veřejnost

překlady

1. komunikace

   • angličtina: street
   • arabština: شَارِع m
   • ázerbájdžánština: küçə
   • běloruština: вуліца ž
   • bulharština: улица ž
   • finština: katu
   • francouzština: rue ž
   • hebrejština: רְחוֹב m
   • italština: via ž
   • japonština: 通り
   • jidiš: גאַס
   • katalánština: carrer
   • korsičtina: carrughju m
   • latina: contrata ž
   • litevština: gatvė ž
   • lotyština: iela ž
   • maďarština: utca
   • němčina: Straße ž
   • nizozemština: straat
   • norština: gate
   • polština: ulica ž
   • portugalština: rua ž
   • ruština: улица ž
   • řečtina: οδός ž
   • slovenština: ulica ž
   • španělština: calle ž
   • švédština: gata c
   • turečtina: sokak
   • ukrajinština: вулиця ž
   • žemaitština: ūlīčė ž
2. —

synonyma

1. cesta, prospekt, třída, bulvár
2. veřejnost, dav, lid

související

• uliční
• pouliční
• ulička
• uličník

slovní spojení

• slepá ulice

slovenština

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. genitiv jednotného čísla podstatného jména ulica
2. nominativ množného čísla podstatného jména ulica
3. akuzativ množného čísla podstatného jména ulica