zatop

čeština

výslovnost

• IPA: [zatɔp]

dělení

• za-top

sloveso

význam

1. druhá osoba singuláru rozkazovacího způsobu slovesa zatopit
   • „Ženo, zatop přece trošku!“ žebronil. Nic. „Zatop, holubičko moje!“ prosil. Nic. „Zatop, zatop!“ škemral, žadonil, huboval, láteřil. Žena, že topit nebude. K čemupak? Škoda prý každé kopejky!^[1]