čistit

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡ʃɪscɪt]

dělení

• či-s-tit

sloveso

• přechodné
• nedokonavé

varianty

• (zastarale) čistiti
• (nářečně) čistět

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	čistím	čistíš	čistí	čistíme	čistíte	čistí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	čisť / čisti	čisťme / čistěme	čisťte / čistěte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	čistil	čistila	čistilo	čistili	čistily	čistila
trpné	čistěn / čištěn	čistěna / čištěna	čistěno / čištěno	čistěni / čištěni	čistěny / čištěny	čistěna / čištěna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	čistě	čistíc	čistíce

význam

1. odstraňovat špínu nebo jiné nežádoucí látky či objekty
   • Aby tento mechanismus dobře pracoval, je nutno jej pravidelně čistit.

překlady

1. odstraňovat špínu

   • angličtina: clean
   • francouzština: nettoyer
   • italština: pulire
   • japonština: 洗う
   • maďarština: takarít
   • němčina: reinigen, putzen, saubermachen
   • nizozemština: zuiveren
   • slovenština: čistiť

synonyma

1. cídit, uklízet, (hovorově) pulírovat, piglovat, (nářečně) pucovat, vychraňovat, ramovat^[1]

antonyma

1. špinit

související

• čištění
• čisticí
• čistící
• čistírna
• čistý
• očistec
• zčistajasna
• vyčistit
• očistit