danit

See also: Danit

Czech

Etymology

From daň +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdaɲɪt]

Verb

danit impf (perfective zdanit)

1. to tax

Conjugation

Conjugation of danit

infinitive danit, daniti active adjective danící verbal noun danění passive adjective daněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person daním daníme — daňme 2nd person daníš daníte daň daňte 3rd person daní daní — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive danit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate danil danili daněn daněni masculine inanimate danily daněny feminine danila daněna neuter danilo danila daněno daněna transgressives present past masculine singular daně — feminine + neuter singular daníc — plural daníce —

Related terms

• danitelný
• daň

Further reading

• “daniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “daniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “danit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “danit”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz