zdanit

Czech

Etymology

From z- +‎ danit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzdaɲɪt]

Verb

zdanit pf (imperfective danit)

1. to tax

Conjugation

Conjugation of zdanit

infinitive zdanit, zdaniti active adjective zdanivší verbal noun zdanění passive adjective zdaněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zdaním zdaníme — zdaňme 2nd person zdaníš zdaníte zdaň zdaňte 3rd person zdaní zdaní — — The verb zdanit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zdanil zdanili zdaněn zdaněni masculine inanimate zdanily zdaněny feminine zdanila zdaněna neuter zdanilo zdanila zdaněno zdaněna transgressives present past masculine singular — zdaniv feminine + neuter singular — zdanivši plural — zdanivše

Related terms

• zdaňovat

Further reading

• “zdaniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zdaniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zdanit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025