strojit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech strojiti, from Proto-Slavic *strojiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstrojɪt]

Verb

strojit impf (perfective přistrojit or ustrojit or zastrojit)

1. (transitive) to decorate (a Christmas tree)
2. (transitive) to dress sb up, to clothe, to attire
3. (reflexive with se) to dress (oneself), to dress up

Conjugation

Conjugation of strojit

infinitive strojit, strojiti active adjective strojící verbal noun strojení passive adjective strojený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person strojím strojíme — strojme 2nd person strojíš strojíte stroj strojte 3rd person strojí strojí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive strojit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate strojil strojili strojen strojeni masculine inanimate strojily strojeny feminine strojila strojena neuter strojilo strojila strojeno strojena transgressives present past masculine singular stroje — feminine + neuter singular strojíc — plural strojíce —

Related terms

• nastrojit
• nastrojovat
• nástroj m
• odstrojit
• odstrojovat
• podstrojovat
• postroj m
• přestrojit
• přestrojovat
• přístroj m
• sestrojit
• sestrojovat
• stroj m
• strojař m
• strojařství
• stroječek m
• strojek m
• strojený m
• strojírenství n
• strojní m
• strojník m
• strojopis m
• strojvedoucí
• strojvůdce
• ustrojit
• ústrojí m
• vystrojit
• vystrojovat
• výstroj f

Further reading

• “strojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “strojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “strojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025