Апалон

From Wikipedia, the free encyclopedia

Апалон
Remove ads

Апало́н (стар.-грэч.: Ἀπόλλων), Феб (стар.-грэч.: Φοῖβος, «прамяністы») — у старажытнагрэчаскай і старажытнарымскай міфалогіі срэбралукі бог — ахоўнік статкаў, навук і мастацтваў.

Хуткія факты Апалон, Міфалогія ...

Сын Зеўса і Леты, брат-блізнюк Артэміды, Апалон увасабляў Сонца і сонечнае святло, якое сімвалізавалася яго залатымі стрэламі (яго сястра ўвасабляла Месяц). Уяўляўся таксама як бог-лекар, прадказальнік будучыні, шляхоў, падарожнікаў і мараходаў. Апалон надзяляў дарам прадбачання і ачышчаў людзей, якія здзейснілі забойства.

Зазвычай Апалон выяўляўся зграбным, прыгожым, залатакудрым юнаком. Нярэдка маляваўся з лірай у руках і ў акружэнні дзевяці муз, правадыром і заступнікам якіх ён з’яўляўся, за што яго называлі Мусагет (грэч. Μουσηγέτης). У гонар Апалона ўзводзіліся шматлікія свяцілішчы і храмы, праводзіліся святкаванні і гульні.

Remove ads

Гл. таксама

Зноскі

  1. Любкер Ф. Ἄρτεμις // Реальный словарь классических древностей по Любкеру / под ред. Ф. Ф. Зелинский, А. И. Георгиевский, М. С. Куторга и др. — СПб.: Общество классической филологии и педагогики, 1885. — С. 163–164.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q101490'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q1459210'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q694826'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4135787'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q24933120'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q30059240'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q45274655'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4249594'></a>
  2. Любкер Ф. Άσκλήπιός, Ἀσκλήπιος // Реальный словарь классических древностей по Любкеру / под ред. Ф. Ф. Зелинский, А. И. Георгиевский, М. С. Куторга и др. — СПб.: Общество классической филологии и педагогики, 1885. — С. 166–167.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q101490'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q1459210'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q694826'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q30092634'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q24933120'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q30059240'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4249594'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4135787'></a>
  3. Эскулап // Малая советская энциклопедия / под ред. Н. Л. Мещеряков — 2 — Советская энциклопедия, 1936.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q1228391'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q1768199'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q66386517'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q87326839'></a>
  4. Аристей // Энциклопедический лексиконСПб.: 1835. — Т. 3. — С. 48.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q28105366'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4532135'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q21282454'></a>
  5. Любкер Ф. Aristaeus // Реальный словарь классических древностей по Любкеру / под ред. Ф. Ф. Зелинский, А. И. Георгиевский, М. С. Куторга и др. — СПб.: Общество классической филологии и педагогики, 1885. — С. 147.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q101490'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q1459210'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q694826'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4135787'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q24933120'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q30059240'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4249594'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q45275865'></a>
  6. Ялем // Энциклопедический словарьСПб.: Брокгауз — Ефрон, 1904. — Т. XLIа. — С. 644.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q24468307'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q19908137'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q23892996'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q602358'></a>
  7. Тия // Энциклопедический словарьСПб.: Брокгауз — Ефрон, 1901. — Т. XXXIII. — С. 326.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q24492116'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q23892973'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q602358'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q19908137'></a>
  8. Любкер Ф. Thyia // Реальный словарь классических древностей по Любкеру / под ред. Ф. Ф. Зелинский, А. И. Георгиевский, М. С. Куторга и др. — СПб.: Общество классической филологии и педагогики, 1885. — С. 1387.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q101490'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q1459210'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q694826'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4135787'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q24933120'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q30059240'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q45267388'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4249594'></a>
  9. Любкер Ф. Ismenius // Реальный словарь классических древностей по Любкеру / под ред. Ф. Ф. Зелинский, А. И. Георгиевский, М. С. Куторга и др. — СПб.: Общество классической филологии и педагогики, 1885. — С. 670.
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q101490'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q1459210'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q694826'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4135787'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q24933120'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q30059240'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q4249594'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q45176836'></a>
  10. Παυσανίας Апісанне Элады
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q3825645'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q192931'></a>
  11. Παυσανίας 7.4.1 // Апісанне Элады
    <a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q3825645'></a><a href='https://wikidata.org/wiki/Track:Q192931'></a>
Remove ads

Літаратура

Спасылкі

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads