Kodaň
hlavní město Dánska From Wikipedia, the free encyclopedia
Kodaň (dánsky København, výslovnost: 
[kʰøb̥ənˈhaʊ̯ˀn]) je hlavní a největší město Dánska. Leží na východním pobřeží ostrova Sjælland a částečně na ostrově Amager. Žije zde přibližně 644 tisíc[1] obyvatel, v celé městské aglomeraci přes jeden milion. Kodaň je sídlem dánského krále.
| Kodaň København | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 55°40′34″ s. š., 12°34′8″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1–91 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+1 |
| Stát |  Dánsko |
| region | Hovedstaden |
| komuna | Københavns |
| Administrativní dělení | 15 čtvrtí |
  Kodaň | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 90,9 km² |
| Počet obyvatel | 644 431 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 7 089,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Frank Jensen (SD) |
| Vznik | 1167 |
| Oficiální web | kk |
| Adresa obecního úřadu | Rådhuspladsen København |
| PSČ | 1000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První zmínka o Kodani pochází z 11. století a hlavním městem se toto přístavní sídlo stalo ve století patnáctém. V 17. století, za vlády Kristiána IV. se stala Kodaň významným centrem regionu. Od roku 2000 je mostem přes Øresund spojena se švédským Malmö. Z Kodaně a Malmö se tak pomalu stává jedna metropolitní oblast, kde v okruhu 50 km žije cca 2,7 milionu obyvatel.
Kodaň je hlavním regionálním centrem podnikání, kultury, médií a vědy, což potvrzují mnohé mezinárodní průzkumy a žebříčky. Byla označena za jedno z měst s nejkvalitnější životní úrovní a rovněž s nejšetrnějším přístupem k přírodě na světě. Je zde největší skandinávské letiště. Jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí je bronzová socha malé mořské víly, v jejíž blízkosti je historická přístavní pevnost Kastellet ze 17. století. V centru Kodaně leží známý zábavní park Tivoli a Nová glyptotéka Carlsbergu. Roku 1996 byla Kodaň Evropským městem kultury.
Český název města Kodaň se odvozuje z latinského slova Codania.
Dnešní dánský název København pochází ze středověkého pojmenování v dánštině, které bylo Køpmannæhafn (v překladu do češtiny Přístav obchodníků). Roku 1043 bylo toto místo poprvé označeno jako Havn, což se shoduje také s latinským označením Hafnia.[2] Obě slova znamenají totéž – Přístav. V roce 1923 byl právě od latinského pojmenování města odvozen název pro hafnium, chemický prvek, který téhož roku v Kodani objevili Dirk Coster a Georg von Hevesy.[3][4]
Názvy Kodaně se v různých jazycích odlišují. Například anglicky je to Copenhagen, německy a nizozemsky Kopenhagen, polsky Kopenhaga, švédsky Köpenhamn, islandsky Kaupmannahöfn a francouzsky, španělsky a portugalsky Copenhague.
Jméno města nese asteroid (13586) Copenhagen a latinským názvem města Hafnia byl pojmenován chemický prvek Hafnium.
Prvotní osídlení a středověk
Existují důkazy, které potvrzují lidskou činnost na tomto místě datující se do období kolem 4000 let př. n. l., není však potvrzeno trvalé osídlení v oblasti.[5] Podle archeologických průzkumů tu první trvalé osídlení vzniklo v 11. století a zahrnovalo dvě oddělené osady. Na místě dnešního Højbro Plads se pravděpodobně nacházel přístav.[6]
Ve 12. století význam Kodaně rostl a město bylo posíleno zemními pracemi. Římskokatolická církev vybudovala katedrály v Roskilde a Lundu a položila tak základ k rozvoji těchto sídel. Kodaň, která se nachází mezi těmito městy, tak měla ideální polohu pro dopravu a obchod. Nejstarší písemná zmínka o Kodani pochází z 12. století, kdy o ní píše Saxo Grammaticus jako o Portus Mercatorum, v tehdejší dánštině tedy Køpmannæhafn.[5] Papež Urban III. nazval město v dopise z roku 1186 jako Hafn,[7] zde šlo ale zřejmě o zkrácenou verzi.[5]
Rozvoj města
Rozvoj města a suburbanizace má v Kodani jasný řád. Jak píše Dan Christensen v publikaci Copenhagen: views a visions, kterou vydala sama Kodaňská radnice, tak v roce 1948 vydala radnice plán na rozvoj města. Ve výše zmíněné publikaci se přímo uvádí následující. Regionální plánování začalo po druhé světové válce, když byl v lednu 1948 publikován návrh „Regionálního plánu pro větší Kodaň“. Navrhoval rozvoj města podél S-trains linek, což zajistilo rychlejší dopravu do města. Město mělo zůstat centrem výroby a služeb, okolo stanic vlaku se měly soustředit servisní střediska. Okolo každé stanice mělo být postaveno bydlení pro 10 000 obyvatel. Tomuto plánu se věnuje i Stan Major, který tvrdí, že plán měl pokrýt 3 000 km² a naplánovat bydlení pro 1 milion lidí.
V 60. letech byl rozvoj města podle tohoto plánu neudržitelný, rozvoj byl příliš rychlý. Proto byl vypracován nový plán Figure 2. V tomto plánu byl připraven rozvoj jihozápadní oblasti okolo města.
Jelikož rychlost rozvoje města byla neudržitelná i podle druhého plánu, začala nad rozvojem Kodaně diskuze. Vznikla instituce, která se zabývala rozvojem města, The Regional Planning Council. Výsledkem dlouhé debaty a práce instituce byl roku 1973 „Regionální plán 1973“ (Figure 3). Plán měl řešit problém s dopravou. Jelikož do té doby byla doprava vedena hlavně okolo S-train linek směrem z předměstí do města byla potřeba vybudovat okruh, který odvede dopravu z centra. Rychlý rozvoj města zpomalil, až téměř zastavil, roku 1973 ropný šok.
Roku 1989 byl vypracován plán „Regionální plán 1989“ (Figure 4). Vše má být soustředěno v okolí hlavních dopravních tepen, hlavně S-trains linek. Dalo by se říci, že tímto je suburbanizace řízená. Nová předměstí se soustředí v okolí těchto linek.
Poslední „Finger Plan“ byl vytvořen roku 2007. Tyto plány byly úspěšné, protože suburbanizace se opravdu soustředí v okolí S-trains linek a mapa města a okolí vypadá jako ruka s prsty.
Hansen a Petersen ve své studii z roku 1980 také zkoumají rozvoj města Kodaně. Podle jejich studie docházelo od konce druhé světové války zhruba do roku 1978 k odlivu lidí z centra města do okraje. Suburbanizace se poté zpomalila a počet obyvatel v centru se už nesnižoval, ale pouze stagnoval. Stádium suburbanizace bylo mezi lety 1945 a 1978 a očekává se pokračováním stádia desurbanizace.
Oproti stavu v roce 1950, kdy ve městě žilo více lidí než v okolí, tak v roce 1989 už žilo v okolí města 2,5krát více lidí než ve městě. Počet obyvatel ve městě a okolí se také zvýšil.
Podnebí je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Počasí je ve všech ročních obdobích proměnlivé. Sníh padá od listopadu do začátku března a v zimě je sněžení stejně časté jako déšť. V zimě, pokud fouká vítr od východu může být i celodenní mráz a po ránu i méně než -10°C. Jaro je podobné jako v kontinentální Evropě, ale přichází o týden později. Bouřky bývají vzácné a jsou hlavně od půli října do února. V létě naopak mohou východní větry spolu s tlakovou výší přinést vedra. Nejvyšší naměřená teplota byla 33,8 °C a nejnižší naměřená teplota-24,2 °C
| Kodaň – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Nejvyšší teplota [°C] | 7 | 8 | 12 | 18 | 23 | 24 | 26 | 26 | 20 | 16 | 12 | 8 | 26 |
| Průměrné denní maximum [°C] | 3 | 3 | 6 | 12 | 16 | 19 | 21 | 21 | 17 | 11 | 7 | 3 | 11,6 |
| Průměrná teplota [°C] | 1 | 0,5 | 3 | 8 | 12 | 15 | 17,5 | 17,5 | 13 | 8,5 | 5 | 1 | 8,5 |
| Průměrné denní minimum [°C] | −1 | −2 | 0 | 4 | 8 | 11 | 14 | 14 | 9 | 6 | 3 | −1 | 5,4 |
| Nejnižší teplota [°C] | −7 | −7 | −5 | −1 | 3 | 8 | 10 | 8 | 5 | 0 | −4 | −7 | −7 |
| Průměrné srážky [mm] | 46 | 30 | 39 | 34 | 50 | 64 | 61 | 70 | 62 | 59 | 53 | 50 | 618 |
| Zdroj 1: [8] Zdroj 2: [9] | |||||||||||||
Doprava
Jakožto největší dánský přístav má Kodaňský přístav spojení se Švédskem, Norskem, Německem, Finskem, Polskem i Spojeným královstvím. Z Kodaně je trajektové spojení do Osla (Norsko) a Swinoujscie (Polsko). Na ostrově Amager se nachází jedno z největších evropských letišť a největší skandinávské letiště – mezinárodní letiště Kastrup. Naopak ostrov Sjælland je spojen s okolní pevninou řadou mostů, což usnadňuje železniční a silniční dopravu. Z Kodaně do švédského přístavu Malmö je vybudovaný 16 km dlouhý kombinovaný silniční a železniční přejezd přes průliv Öresund, tvořený tunelem a mostem.
Nejstarším prostředkem místní dopravy v Kodani je autobus. Význam autobusové dopravy ve městě vzrostl po ukončení provozu tramvajové sítě v roce 1972. V současné době existuje v městských oblastech a okolí rozvětvený systém autobusových linek Movia s různými rychlostmi, dostupností a časováním. Systém zahrnuje také tři linky s osobním člunem Havnebussen, který Arriva provozuje s čluny typu Damen Ferry 2306 E3. Ve vnitřním přístavu spojuje přístavní linka mimo jiné Královskou operu (Operaen) na ostrově Holmen se starým městem.
V Kodani se rovněž nachází metro. Jsou zde tři linky a jedna okružní linka velice moderního a zcela automatického metra, vlakové soupravy jezdí bez řidičů. Další rozšíření je ve výstavbě. V tandemu s kodaňským metrem funguje systém příměstské železnice S-Bahn (dánsky S-tog). Hlavním železničním nádražím je København H.
.jpg)
V Kodani je velmi populární městská cyklistika, do práce nebo do školy na jízdním kole cestuje 45 % obyvatel, hromadnou dopravou 27 %, autem 23 % a zbylých 5 % pěšky.[10] Mezi rokem 2000 až rokem 2017 narostl objem cyklistiky o téměř 70 %. To se stalo především díky budování lepší infrastruktury[11] a také ubírání parkovacích kapacit pro auta.
- Søren Kierkegaard (1813–1855), filosof, teolog a psycholog
- Alexandra Dánská (1844–1925), rodem dánská princezna, sňatkem britská princezna a později královna
- Jiří I. Řecký (1845–1913), dánský princ, řecký král od roku 1863 až do své smrti
- Marie Sofie Dánská (1847–1928), rodem dánská princezna, sňatkem ruská carevna
- Hans Christian Gram (1853–1938), bakteriolog a vysokoškolský profesor
- Ulrich Salchow (1877–1949), švédský krasobruslař, první olympijský vítěz v krasobruslení na LOH 1908
- Niels Bohr (1885–1962), atomový a jaderný fyzik, chemik, vysokoškolský profesor a držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1922
- Harald Bohr (1887–1951), matematik, fotbalista, stříbrný medailista z LOH 1908
- Arne Jacobsen (1902–1971), architekt a designér
- Victor Borge (1909–2000), dirigent, klavírista, a hudební skladatel
- Aage Niels Bohr (1922–2009), jaderný fyzik zabývající se kvantovou mechanikou, držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1975
- Markéta II. (* 1940), dánská královna panující od roku 1972
- Anne-Marie Dánská (* 1946), rodem dánská princezna, sňatkem řecká královna v letech 1964–1973
- Kim Bodnia (* 1965), herec
- Mads Mikkelsen (* 1965), dánský herec
- Helena Christensenová (* 1968), bývalá modelka, Andílek Victoria's Secret a fotografka
- Frederik X. (* 1968), dánský král
- Sidse Babett Knudsenová (* 1968), herečka
- Joachim Dánský (* 1969), dánský princ, hrabě z Monpezatu
- Kasper Schmeichel (* 1986), profesionální fotbalový brankář
- Nicklas Bendtner (* 1988), bývalý fotbalový útočník a reprezentant
- Yussuf Poulsen (* 1994), profesionální fotbalista, útočník a reprezentant
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
