Narodil se v rodině Johanna Boreckého (1827–1912) a Anny rozené Isákové (1835–1927). Měl dva sourozence Václava (1858–1918) a Zdenku (1867–1954). Se svou ženou primabalerínou Františkou Schöpfovou (1862–1946) měl dvě děti: Jaromíru Rödlovou (1901–1969) a Miloše (1903–1954).[3]
Gymnázium studoval v Písku, ale maturoval v Praze. Po gymnáziu vystudoval Filozofickou fakultuUniverzity Karlovy (1899).[4] Věnoval se také studiu hudby a hudební teorie. Od r. 1891 byl úředníkem Veřejné a univerzitní knihovny[5] (dnes Národní knihovna), v l. 1920–1930 jejím ředitelem. Podílel se mmj. na založení Překladatelského spolku, Syndikátu českých spisovatelů, působil v řadě spolků a výborů.[6]
Jeho literární činnost byla ovlivněna stálým zájmem o vážnou hudbu, přátelstvím s Jaroslavem Vrchlickým, orientální literaturou a francouzskými dekadenty. Boreckého lyrika se vyznačuje výraznou náladovostí a hudebností, jeho próza zachycuje život českých lidí v cizím prostředí.[6] Překládal z angličtiny, francouzštiny, italštiny, němčiny, perštiny, polštiny, portugalštiny, sanskrtu a španělštiny. Věnoval se rozsáhlé práci redakční a kritické, publikoval např. v České Thalii, Národních listech, Národní politice. Redigoval Sborník společnosti Jaroslava Vrchlického, revui Topičův sborník a po Antonínu Klášterském Literární týdeník Zvon, sérii Sborník světové poezie aj.[7]
Roku 1939 byl jmenován čestným občanem města Písku.[6]
Gítagóvinda: píseň o lásce Kršnově – Džajadéva; přeložili Josef Zubatý a Jaromír Borecký; k vydání připravil a komentáře sestavil Jiří Hubáček; úvodní studie Jiří Hubáček a Jakub Čejka. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2021
Devatenácté století slovem i obrazem: dějiny politické a kulturní. Díl II., svazek druhý – redaktor: Jan Klecanda; spolupracovníci: Bohumil Bauše, J.Borecký, František Xaver Harlas, Alois Irmler, Karel Jonáš, F. V. Krejčí, Jan Ladecký, František Mašek, Jaroslav Preis, J. Šedivý, Břetislav Šetlík, Ondřej Schrutz, Karel Štěpánek, J. J. Toužimský, Jaroslav Vrchlický. Praha: Unie, po 1904
Žena – uspořádali František Herites, J. Borecký; přispěli členové Máje Adolf Heyduk ... [et al.] Praha: Máj, 1906
Sedlák svým pánem: veselohra o čtyřech jednáních – Lope de Vega; ze španělského pro česká jeviště zpracoval Jaroslav Vrchlický; s úvodem J. Boreckého. Praha: Zora, 1919
Chvatěruby: návštěvníkům v milou upomínku: uspořádal sborník; obálku navrhl V. H. Brunner. Praha: F. X. Matějovský, 1922
Výbor básní – Anton Aškerc; přeložil Jaroslav Vrchlický; napsal úvod. Praha: J. Otto, 1923
Almanach k čtyřicátému výročí založení závodu F. Topič v Praze, 1883–1923: seznam knih, obrazů a plastik – J. Borecký... et al. Praha: F. Topič, 1923
O knihovně a museu Jaroslava Vrchlického – redakce J. Borecký a Václav Brtník. Praha: Společnost, 1923
Pravidla katalogu základního (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných: schváleno výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 14. února 1924 – sestavil. Praha: 1925
Klub Pickwickův: humoristický román – Charles Dickens; přeložil Jiří Ščerbinský; úvod F. X. Prusík; úprava veršů J. Borecký. Praha: J. Otto, 1925
Soubor literárních prací a studií vztahujících se k dílu a osobě Jaroslava Vrchlického. [R.] 1938–1941 – vydaných Společností Jaroslava Vrchlického; redakce J. Borecký, Václav Brtník a Bohuslav Knoesl. Praha: Unie, 1942