Konstantin I. Veliký
římský císař (274–337) / From Wikipedia, the free encyclopedia
Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.
Konstantin I. Veliký | |
---|---|
římský císař | |
Doba vlády | 25. července 306 – 22. května 337 |
Úplné jméno | Flavius Valerius Aurelius Constantinus |
Narození | 27. února 272 Niš, Moesie |
Úmrtí | 22. května 337 (65 let) Nikomédie, Bithýnie |
Předchůdce | Constantius I. Chlorus |
Nástupce | Konstantin II. Constantius II. Constans |
Manželky | Minervina Fausta |
Potomci | Constantina Helena Crispus Konstantin II. Constantius II. Constans Fausta |
Otec | Constantius I. Chlorus |
Matka | Svatá Helena |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Konstantin | |
---|---|
Portrét | |
císař | |
Svátek | 21. května |
Období | pozdní Římská říše |
Rodiče | Constancius I. Chlorus[1][2] a Svatá Helena[1][3] |
Místo pohřbení | kostel svatých Apoštolů |
Státní občanství | starověký Řím |
Vyznání | křesťanství a náboženství ve starověkém Římě |
Uctíván církvemi | pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
Atributy | koruna |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Konstantinova změna náboženské politiky římské říše měla zásadní význam nejen pro křesťanství, ale i pro historii pozdní antiky a evropské civilizace vůbec. V roce 312 zvítězil v bitvě u Milvijského mostu, k čemuž mu měl podle filozofů Lactantia a Eusebia dopomoci křesťanský Bůh. Poté v roce 313 vydal Edikt milánský, jímž ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. V dalších letech své vlády Konstantin křesťanství všestranně podporoval a v roce 325 svolal do města Nikaia první ekumenický koncil. Křesťané ho za tyto jeho skutky obdařili přízviskem „Veliký“.
Konstantinovým dalším významným počinem je přemístění centra říše z Říma do Konstantinopole. V roce 324 se rozhodl přesunout sídlo císařské vlády na východ do řeckého města Byzantion, jež bylo v roce 330 slavnostně vysvěceno a přejmenováno na Nova Roma („Nový Řím“) a po císařově smrti na „Konstantinovo město“.