Maďarské velkoknížectví
historický státní útvar / From Wikipedia, the free encyclopedia
Maďarské velkoknížectví (maďarsky Magyar Nagyfejedelemség), někdy také Uherské knížectví nebo Uherská říše apod., jsou historická označení pro nejraněji doložený uherský stát ve středověku, založený někdy mezi lety 895 a 896 kočovným kmenovým svazem Maďarů. Ti postupně přešli z polokočovného způsobu života na život usedlý. V průběhu 10. století jsou původní pohanská náboženství nahrazena křesťanstvím a maďarská kmenová konfederace se postupně mění a konsoliduje v křesťanské království dle západoevropského vzoru. Tím se de iure stává v roce 1000, kdy se kníže Vajk, pokřtěný již jako Štěpán, nechává korunovat na uherského krále Štěpána I.
Maďarské velkoknížectví Magyar Nagyfejedelemség
| |||||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||||
Národnostní složení |
|||||||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||||||
Vznik |
|||||||||||||||||||||
Zánik |
1000 – korunovace Štěpána I. | ||||||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||||||
|
Předkřesťanskému knížectví ve skutečnosti nevládl sám velkokníže (кънѧꙃь, kňaz, kníže je slovo slovanského původu), nýbrž v podobě diarchie se o moc dělili dva nejvýše postavení muži, tj. sakrální král či kníže (kende či kündü) a náčelník-vojevůdce (gyula, „vojvoda“). Který z nich disponoval větší mocí nebo důležitějším postavením je předmětem dohadů. Jisté je jen to, že vládnoucí titul (dle některých pramenů kníže nebo dokonce chán) mohl být odvozen od titulu kagana, resp. převzat od Chazarů.