Velkomoravská říše
historický státní útvar / From Wikipedia, the free encyclopedia
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava, latinsky Moravia Magna, řecky Μεγάλη Μοραβία – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám). Rozkládala se převážně na území dnešní Moravy, Slovenska a Maďarska mezi lety 833–907 a zřejmě od roku 867 byly její součástí také Čechy.
Morava Regnum Marauorum / Marahensium (la) Terra Marauorum / Marahensium (la)
| |||||
Geografie
| |||||
Nejdelší řeka |
|||||
Obyvatelstvo | |||||
Počet obyvatel |
1 500 000[1] | ||||
Národnostní složení |
|||||
Státní útvar | |||||
Vznik |
|||||
Zánik |
907 – smrt knížete Mojmíra II. (V boji proti Maďarům) | ||||
Státní útvary a území | |||||
Důvod zániku Velké Moravy přímo souvisí s invazemi Maďarů do Evropy v 10. století, nicméně nebyla to příčina jediná. Význam mohly sehrát i faktory ekologické (přední moravské hrady ležely v říčních nivách), hospodářské (údajné oslabení obchodních tras) a pominout nelze ani nesvornost domácích elit, jejímž projevem byl střet Mojmíra II. a Svatopluka II., synů Svatopluka I.[2][3][4]