Oxid vápenatý
chemická sloučenina / From Wikipedia, the free encyclopedia
Oxid vápenatý (chemický vzorec CaO), triviálními názvy pálené vápno nebo též nehašené vápno je široce rozšířená běžně používaná chemická sloučenina. Oxid vápenatý je bílá žíravá a alkalická krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje příměsi oxidu hořečnatého, oxidu křemičitého a malá množství oxidu hlinitého a oxidu železitého.[2]
Oxid vápenatý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Oxid vápenatý |
Triviální název | pálené vápno |
Anglický název | Calcium oxide |
Německý název | Calciumoxid |
Sumární vzorec | CaO |
Vzhled | bílá pevná práškovitá látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 1305-78-8 |
PubChem | 14778 |
UN kód | 1910 |
SMILES | [Ca]=O |
Číslo RTECS | EW3100000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 56,08 g/mol |
Teplota tání | 2 580 °C |
Teplota varu | 2 850 °C |
Hustota | 3,316 g/cm³ |
Index lomu | nD=1,837 |
Rozpustnost ve vodě | 0,131 hm.% (0 °C) 0,123 hm.% (20 °C) 0,096 hm.% (50 °C) 0,05 hm.% (100 °C) |
Měrná magnetická susceptibilita | −3,4×10−6 cm3 g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová plošně centrovaná |
Hrana krystalové mřížky | a= 481,08 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −635,07 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 1 343 J/g |
Standardní molární entropie S° | 38,1 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −604,04 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,763 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R34, R36, R41 |
S-věty | S2, S8, S22, S24/25, S26, S27, S28, S36/37/39 |
NFPA 704 | 0
3
2
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oxid vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin, jako je vápenec, který obsahuje uhličitan vápenatý (CaCO3 ve formě minerálů kalcitu a aragonitu). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825 °C.[3] Tento proces je nazýván kalcinace nebo též pálení vápna. Uvolňuje se při něm oxid uhličitý (CO2) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji hnědé uhlí, koks, černé uhlí (respektive antracit) nebo zemní plyn. Dříve se jako palivo používalo též dřevo.
CaCO3 → CaO + CO2 |
|
Tento proces je reverzibilní, a proto od okamžiku, kdy je vypálené vápno ochlazeno, začíná vstřebávat okolní oxid uhličitý ze vzduchu a po čase se opět změní na původní uhličitan. Pálení vápna patří mezi první chemické procesy objevené člověkem již v pravěku.