Provincie (čínsky v českém přepisu šeng, pchin-jinem shěng, znaky 省) je jeden z druhů celků první (provinční) úrovně v rámci administrativního dělení Čínské lidové republiky. Formálně existuje celkem 23 provincií, fakticky ale ČLR spravuje pouze 22 z nich, jelikož Tchaj-wan (nárokovaná 23. provincie) je pod kontrolou Čínské republiky.
Provincie se člení na celky druhé (prefekturní) úrovně: městské prefektury, prefektury, autonomní kraje; výjimečně obsahují též celky postavené výše než prefektury – subprovinční města, subprovinční autonomní prefekturu a subprovinční nové obvody. Vrcholným orgánem výkonné moci v čínských provinciích je provinční lidová vláda, v jejímž čele stojí guvernér provincie, zákonodárným orgánem je provinční shromáždění lidových zástupců. Vedle orgánů státní moci dále existuje paralelní struktura provinční organizace Komunistické strany Číny a několika menších politických stran. Fakticky jsou provinční orgány zodpovědné provinčnímu výboru Komunistické strany Číny v čele s tajemníkem.
Historie
V Číně provincie vznikly ve 13. století, v říši Jüan, jako regionální správní útvary nejvyšší úrovně. V následujících říších Ming a Čching byly jejich hranice měněny a postupně se blížily k dnešnímu stavu.
Seznam provincií
GB/T 2260-2007 | ISO | Název provincie | Poloha | Počet obyvatel[1] (2020) |
Hustota osídlení (obyv./km²) |
Rozloha (km²) |
Hlavní město | Zkratka[p. 1] | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Český přepis | Znaky Pchin-jin | ||||||||
AH | CN-AH | An-chuej | 安徽 Ānhuī | 61 027 171 | 436,29 | 139 879 | Che-fej | 皖 Wǎn | |
ZJ | CN-ZJ | Če-ťiang | 浙江 Zhèjiāng | 64 567 588 | 615,67 | 104 873 | Chang-čou | 浙 Zhè | |
QH | CN-QH | Čching-chaj | 青海 Qīnghǎi | 5 923 957 | 8,58 | 690 355 | Si-ning | 青 Qīng | |
FJ | CN-FJ | Fu-ťien | 福建 Fújiàn | 41 540 086 | 335,66 | 123 756 | Fu-čou | 闽 Mǐn | |
HI | CN-HI | Chaj-nan | 海南 Hǎinán | 10 081 232 | 294,27 | 34 259 | Chaj-kchou | 琼 Qióng | |
HA (HEN) | CN-HA | Che-nan | 河南 Hénán | 99 365 519 | 600,52 | 165 467 | Čeng-čou | 豫 Yù | |
HE (HEB) | CN-HE | Che-pej | 河北 Héběi | 74 610 235 | 393,08 | 189 809 | Š'-ťia-čuang | 冀 Jì | |
HL | CN-HL | Chej-lung-ťiang | 黑龙江 Hēilóngjiāng | 31 850 088 | 67,37 | 472 766 | Charbin | 黑 Hēi | |
HN (HUN) | CN-HN | Chu-nan | 湖南 Húnán | 66 444 864 | 313,65 | 211 842 | Čchang-ša | 湘 Xiāng | |
HB (HUB) | CN-HB | Chu-pej | 湖北 Húběi | 57 752 557 | 310,87 | 185 776 | Wu-chan | 鄂 È | |
YN | CN-YN | Jün-nan | 云南 Yúnnán | 47 209 277 | 123,20 | 383 195 | Kchun-ming | 云(滇) Yún (Diān) | |
GS | CN-GS | Kan-su | 甘肃 Gānsù | 25 019 831 | 54,70 | 457 382 | Lan-čou | 甘(陇) Gān (Lǒng) | |
GD | CN-GD | Kuang-tung | 广东 Guǎngdōng | 126 012 510 | 700,02 | 180 013 | Kanton | 粤 Yuè | |
GZ | CN-GZ | Kuej-čou | 贵州 Guìzhōu | 38 562 148 | 218,93 | 176 140 | Kuej-jang | 贵(黔) Guì (Qián) | |
LN | CN-LN | Liao-ning | 辽宁 Liáoníng | 42 591 407 | 289,59 | 147 076 | Šen-jang | 辽 Liáo | |
SC | CN-SC | S’-čchuan | 四川 Sìchuān | 83 674 866 | 174,93 | 484 056 | Čcheng-tu | 川(蜀) Chuān (Shǔ) | |
SD | CN-SD | Šan-tung | 山东 Shāndōng | 101 527 453 | 643,78 | 157 704 | Ťi-nan | 鲁 Lǔ | |
SX (SAX) | CN-SX | Šan-si | 山西 Shānxī | 34 915 616 | 222,80 | 156 713 | Tchaj-jüan | 晋 Jìn | |
SN (SAA) | CN-SN | Šen-si | 陕西 Shǎnxī | 39 528 999 | 192.24 | 205 624 | Si-an | 陕(秦) Shǎn (Qín) | |
TW | CN-TW[p. 2] | Tchaj-wan (nárokován ČLR) |
台湾 Táiwān |
23 162 123 | 650,97 | 36 161 | Tchaj-pej (podle ČLR) Žádné (provinční vláda zrušena) |
台(臺) Tái | |
JX | CN-JX | Ťiang-si | 江西 Jiāngxī | 45 188 635 | 270,69 | 166 939 | Nan-čchang | 赣 Gàn | |
JS | CN-JS | Ťiang-su | 江苏 Jiāngsū | 84 748 016 | 847,91 | 99 949 | Nanking | 苏 Sū | |
JL | CN-JL | Ťi-lin | 吉林 Jílín | 24 073 453 | 126,51 | 190 282 | Čchang-čchun | 吉 Jí |
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.