2-oxoglutarát

2-Oxoglutarát nebo také α-ketoglutarát je dikarboxylová kyselina odvozená od kyseliny glutarové. Je jednou z ústředních látek biochemických cyklů. Je intermediátem Krebsova cyklu. Účastní se cyklu Coriových, alaninového cyklu, degradace aminokyselin (deaminace) a nepřímo (přes vzniklý L-glutamát) i močovinového cyklu. Je výsledným produktem degradace některých aminokyselin.

2-oxoglutarát
Obecné
Systematický název	2-oxopentandiová kyselina
Triviální název	2-oxoglutarát, 2-oxoglutarová kyselina, α-ketoglutarát, α-ketoglutarová kyselina
Sumární vzorec	C5H6O5
Identifikace
Registrační číslo CAS	328-50-7
Vlastnosti
Molární hmotnost	146,11 g/mol
Teplota tání	113,5 °C
Bezpečnost
GHS05 GHS07 [1] Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deaminace aminokyselin

Související informace naleznete také v článcích transaminace a oxidační deaminace.

Prvním krokem odbourávání aminokyselin je jejich deaminace – zbavení se aminoskupiny. Aminoskupina většiny aminokyselin se přenáší na 2-oxoglutarát za vzniku L-glutamátu a2-oxokyselin. Tento děj se nazývá transaminace. L-glutamát pak podstupuje oxidační deaminaci, při které vzniká amoniak a zpátky 2-oxoglutarát. Amoniak je pak fixován do močoviny v močovinovém cyklu

Degradace aminokyselin

Po deaminaci jsou vzniklé 2-oxokyseliny dále degradované na některé základní metabolity, které mohou být využity k zisku energie. Arginin, prolin, glutamin, glutamát a histidin dávají vzniknout 2-oxoglutarátu, který může být dále využit k zisku energie v Krebsově cyklu popř. po přeměně na oxalacetát může sloužit jako prekurzor pro syntézu glukózy v procesu glukoneogeneze.

Citrátový cyklus

Související informace naleznete také v článku Citrátový cyklus.

2-Oxoglutarát vzniká v Krebsově (citrátovém) cyklu dehydrogenací a dekarboxylací z isocitrátu pomocí isocitrátdehydrogenázy. 2-Oxoglutarát pak podstupuje oxidační dekarboxylaci za vzniku sukcinyl-CoA (pomocí oxoglutarátdehydrogenázy).

Mimo to funguje obecně v metabolismu jako obecný akceptor aminoskupin z různých aminokyselin, přičemž se mění na glutamát, jenž je zase výchozím bodem pro syntézu jiných aminokyselin.^[2]