23. dynastie

23. dynastie (někdy též nazývaná jako libyjská dynastie) se egyptology řadí do historického období Třetí přechodné doby. Vládla přibližně v letech 818–715 př. n. l.^[1][2] Její centrum bylo lokalizováno do Leontopolis „Teremu“^{[p 1]}. Bylo to rovněž centrum kultu bohyně Sachmet.

23. dynastie ←  837–728 př. n. l.  →
Geografie
Hlavní město	Veset, Herakleopolis Magna
Obyvatelstvo
Jazyky	egyptština
Náboženství	egyptské náboženství
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Státní útvary a území
Předcházející 22. dynastie Následující 24. dynastie

Historický vývoj

Osorkon II. a jeho žena Karomama

Iuput II.

Bronzová soška královny Karomamy

Klečící Iuput II. s kartuší

Rakev princezny Irbastetoudjanéfu, dcery Takeltona III.

Ovládané území Asýrii za vlády krále Aššurbanipala

O této dynastii panuje řada nejasností. Králové vládli v různých sídelních městech, a to v Herakleopolis Magna, Hermopolis v Thébách a Tanis. Období Jejich vlády bylo souběžné s druhou polovinou 22. dynastie, 24. a 25. dynastií. Panovníci spravovali oblast Horního Egypta společně se středním Egyptem a oázami v Západní poušti, zejména Fajúm. Správní struktury se vzájemně prolínaly, neměly pevné hranice. Egypt v bývalých ovládaných územím na severu, především v Levanět, ztratil jakýkoliv vliv, celkově ekonomicky a vojenesky oslabil.
Na východě v Mezopotámii se v období ~900 př. n. l. mocensky upevnila Asýrie, která postupně ovládla Sýrii, Palestinu, pohltila aramejské státy na severu Mezopotámie. Chronologicky to v Egyptě odpovídá vládě 22. dynastie. Assýrie dosáhla vrcholu moci za vlády krále Aššurnasirpala II. a následoval bezprostřední střet s Egyptem za vády jeho syna Salmanesara III. .^[1] 23. dynastie a její zakladatel Petubaststis I. byl inaugurován s jistou asistencí vládců Assýrie. Rozvoj Egyptu byl ochromen.^[3][4]

Králové v Leontopolis

23. dynastie
Leontopolis

Král	rodné jméno	trůní jména	doba vlády př. n. l.[1]
Petubastis I.	Padibastet meryamon	Usermaatra setepenamon	818–793
Iuput I.	Iuput meryamón	Usermaatra setepenamón	804–803
Šešonk IV.	Sheshonq Meryamon	Usermaatra Meryamon	793–787
Osorkon III.	Userken saast meryamón	Usermaatra setepenamón	787–759
Tekelot III.	Takelot saast meryamón	Usermaatra setepenamón	764–758[p 2]
Rudamun	Rudyamón meryamón	Usermaatra Setepenamón	757–754
Iuput II.	Iuput Sabastet Meryamón	Usermaatra	754–715

Kromě uvedené posloupnosti králů v Leontopolis jsou také zaznamenání další v centrech jako jsou:

• Herakleopolis Magna – tři králové Dyedpetahiefanj (845–? př. n. l.), Hemptah I. (?), Peftyauembastet (~747–720 př. n. l.)
• Hermopolis– dva králové Nimlot III. (~747–725 př. n. l.) syn Osorkona III., Dyehutiemhat, (~725–715 př. n. l.)
• Asiut v Horním Egyptu – jeden král (vládce) Padimenti (~747–715 př. n. l.).

Chronologicky se období jejich lokálních vlád překrývala. Jsou zaznamenány jejich vzájemné vojenské střety.^[5]

Poznámky

1. Nyní Kafr Al Muqdam ~8 km východně od Nilu, provincie Dakalíja v Dolním Egyptu
2. Spoluvládce otce Osorkona III., velekněz Amona Théby