Adolf von Baeyer

Adolf von Baeyer
Adolf von Baeyer
Rodné jméno	Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer
Narození	31. října 1835; Berlín
Úmrtí	20. srpna 1917 (ve věku 81 let); Starnberg nebo Mnichov
Místo pohřbení	Lesní hřbitov v Mnichově
Alma mater	Humboldtova univerzita; Gentská univerzita; Heidelberská univerzita; Mnichovská univerzita; Gymnázium Fridricha Viléma
Povolání	chemik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Mnichovská univerzita; Humboldtova univerzita; Štrasburská univerzita
Ocenění	Davyho medaile (1881); zahraniční člen Královské společnosti (1885); Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1891); Liebigova medaile (1903); Nobelova cena za chemii (1905); … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Adelheid Bendemann
Děti	Otto von Baeyer; Hans von Baeyer
Rodiče	Johann Jacob Baeyer
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer (31. října 1835 Berlín – 20. srpna 1917 Starnberg) byl německý chemik, který syntetizoval indigo^[1] a v roce 1905 získal Nobelovu cenu za chemii za „výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“.^[2]

Stručná fakta Rodné jméno, Narození ...

Studoval matematiku a fyziku na Humboldtově univerzitě a poté odjel do Heidelbergu studovat chemii s Robertem Bunsenem. Tam pracoval převážně v laboratoři Friedricha Kekulého. V roce 1860 se stal lektorem na Gewerbeinstitut Berlin (dnes Technická univerzita Berlín) a v roce 1871 profesorem na Univerzitě ve Štrasburku. V roce 1875 se pak stal profesorem chemie na Mnichovské univerzitě.

Mezi jeho úspěchy patří syntéza a popis rostlinného barviva indiga, objev fenolftaleinových barviv, výzkum polyacetylenů, oxoniových solí, nitroso sloučenin a derivátů kyseliny močové (včetně objevu kyseliny barbiturové, základní složky barbiturátů, roku 1864). Jako první navrhl v roce 1869 správný chemický vzorec indolu.

Ocenění