Augusta Dánská

Augusta Dánská (dánsky Augusta af Danmark, Hertuginde af Holstein-Gottorp) (8. dubna 1580, Kolding – 5. února 1639, Husum) byla rodem dánská princezna a sňatkem holštýnsko-gottorpská vévodkyně.

Augusta Dánská
holštýnsko-gottorpská vévodkyně
Augusta Dánská (1601)
Doba vlády	1595–1616
Narození	8. dubna 1580 Kassel
Úmrtí	5. února 1639 Kiel
Předchůdce	Kristýna Hesenská
Nástupce	Augusta Dánská
Sňatek	30. srpna 1596
Manžel	Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský
Potomci	Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský Alžběta Sofie Holštýnsko-Gottorpská Adolf Holštýnsko-Gottorpský Dorotea Augusta Holštýnsko-Gottorpská Hedvika Holštýnsko-Gottorpská Anna Holštýnsko-Gottorpská Jan Holštýnsko-Gottorpský Kristián
Dynastie	Oldenburští
Otec	Frederik II. Dánský
Matka	Žofie Meklenburská
Příbuzní	Alžběta Dánská, Anna Dánská, Hedvika Dánská, Kristián IV. Dánský, John, Prince of Schleswig-Holstein a Ulrik of Denmark (sourozenci) Marie Alžběta Holštýnsko-Gottorpská, Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská, Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský, August Bedřich Holštýnsko-Gottorpský, Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská, Augusta Marie Holštýnsko-Gottorpská, Magdalena Sibyla Holštýnsko-Gottorpská, Jan Jiří Holštýnsko-Gottorpský, Anna Dorotea Holštýnsko-Gottorpská, Bedřich Holštýnsko-Gottorpský, Johann Adolf Prinz von Holstein-Gottorp[1], Adolf August Prinz von Holstein-Gottorp[1], Gustav Ulric Prinz von Holstein-Gottorp[1], Christine Sabine Prinzessin von Holstein-Gottorp[1], Adolf Prinz von Holstein-Gottorp[1] a Elisabeth Sophie Prinzessin von Holstein-Gottorp[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Augusta Dánská jako mladé děvče

Augusta se narodila jako páté dítě (třetí dcera) ze sedmi potomků dánského krále Frederika II. a jeho manželky Sofie Meklenburské. Manželství jejích rodičů, třebaže bylo – tak jako většina svazků v té době – sjednáno z dynasticko-politických důvodů, bylo přes to i přes velký věkový rozdíl mezi manželi (23 let) šťastné.

Manželství

30. srpna roku 1596 se provdala za svého bratrance, holštýnsko-gottorpského vévodu Jana Adolfa. Vztahy v manželství byly velmi napjaté kvůli jejich neshodám v náboženských otázkách: Jan Adolf vyznával kalvinismus, a proto roku 1610 nahradil v úřadu generálního vikáře luteránského Jakoba Fabriciuse kalvinistou Filipem Caesarem; ortodoxní luteránka Augusta pak jezdila na bohoslužby do šlesvického dómu. Když pak v roce 1616 ovdověla, dosáhla Caesarova propuštění a dosadila Fabricia zpět do úřadu.

Jako vdova měla politický vliv po krátkou dobu, než její nejstarší syn Fridrich (1597) dosáhl zletilosti. K jejímu zabezpečení sloužila území na západním pobřeží se zámkem v Husumi, který byl jejím vdovským sídlem. Již dříve jej pravidelně obývala a nyní nádherně vybavila, zámek se stal centrem umění a vědy. Jako dvorního kazatele ustavila syna Jakoba Fabricia (stejného jména). Na zámku Reinbek, který rovněž patřil k jejím vdovským majetkům, pobývala jen občas, prováděla zde však různé stavební úpravy a stavby, např. zámeckou kapli. O své dědictví po matce vedla se svým bratrem trpké spory.

Zemřela 5. února roku 1636 na zámku v Hosumi. K poslednímu odpočinku byla uložena v kryptě šlesvické katedrály.

Potomci

Z manželství Augusty a Jana Adolfa se narodilo osm dětí – čtyři dcery a čtyři synové, z nichž se až na posledního syna, který zemřel v den porodu, všichni dožili dospělosti:

• 1. Fridrich (22. 12. 1597 Schleswig – 10. 8. 1659 Tönning), vévoda holštýnsko-gottorpský od roku 1616 až do své smrti^[2]

  ⚭ 1630 Marie Alžběta Saská (22. 11. 1610 Drážďany – 24. 10. 1684 Husum)^[3]

• 2. Alžběta Sofie (12. 12. 1599 Schleswig – 25. 11. 1627 Ratzeburg)^[4]

  ⚭ 1621 August Sasko-Lauenburský (17. 2. 1577 Ratzeburg – 18. 1. 1656 Lauenburg), vévoda sasko-lauenburský od roku 1619 až do své smrti^[5]

• 3. Adolf (15. 9. 1600 Schleswig – 19. 9. 1631), zemřel na následky zranění utržených v bitvě u Breitenfeldu, svobodný a bezdětný^[6]
• 4. Dorotea Augusta (12. 5. 1602 Schleswig – 13. 3. 1682)^[7]

  ⚭ 1633 Jáchym Arnošt Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Plönský (29. 8. 1595 – 5. 10. 1671 Plön), vévoda šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-plönský od roku 1622 až do své smrti^[8]

• 5. Hedvika (23. 12. 1603 Schleswig – 22. 3. 1657 Norimberk)^[9]

  ⚭ 1620 August Falcko-Sulzbašský (2. 10. 1582 Neuburg an der Donau – 14. 8. 1632 Windsheim), hrabě falcko-sulzbašský od roku 1614 až do své smrti^[10]

• 6. Anna (19. 12. 1604 Schleswig – 20. 3. 1623), svobodná a bezdětná^[11]
• 7. Jan (18. 3. 1606 Schleswig – 21. 2. 1655 Eutin), kníže-biskup v Lübecku od roku 1634 až do své smrti^[12]

  ⚭ 1640 Julie Felicitas Württembersko-Weiltingenská (19. 12. 1619 – 3. 1. 1661 Schönwalde am Bungsberg)^[13]

• 8. Kristián (*/† 1. 12. 1609)^[14]

Vývod z předků

Kristián I. Dánský

Frederik I. Dánský

Dorotea Braniborská

Kristián III. Dánský

Jan Cicero Braniborský

Anna Braniborská )

Markéta Saská

Frederik II. Dánský

Jan V. Sasko-Lauenburský

Magnus I. Sasko-Lauenburský

Dorotea Braniborská

Dorotea Sasko-Lauenburská

Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský

Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Kateřina Pomořanská

'Augusta Dánská'

Magnus II. Meklenburský

Albrecht VII. Meklenburský

Žofie Pomořanská

Oldřich III. Meklenburský

Jáchym I. Nestor Braniborský

Anna Braniborská

Alžběta Dánská

Žofie Meklenburská

Kristián I. Dánský

Frederik I. Dánský

Dorotea Braniborská

Alžběta Dánská

Bohuslav X. Pomořanský

Anna Braniborská

Anna Jagellonská

V důsledku příbuzenských manželství mezi jejími předky jsou král Frederik I. Dánský a jeho manželka Anna Braniborská dvakrát Augustinými praprarodiči.