Bitva u Ankary

Bitva u Ankary nebo Angory (osmanky آنقره محاربه‌سی, Anḳara Muḥârebesi) byl střet mezi vojsky osmanského sultána Bájezída I. a turko-mongolsko-íránského dobyvatele Tamerlána (Tímura), ke kterému došlo 20. července 1402^[15] u Ankary.

Rozmístění armád před bitvou

Bitva u Ankary
Bitva u Ankary, mughalská ilustrace
Trvání	20. července 1402
Místo	Çubuk poblíž Ankary
Souřadnice	40°9′ s. š., 32°57′ v. d.
Výsledek	rozhodné Tamerlánovo vítězství[1][2]
Strany
Tímúrovská říše Tímúrovská říše Akkojunluská říše Akkojunluská říše Germijanovský bejlik Germijanovský bejlik anatolské bejliky (přidaly se) Černí Tataři (přidali se) Osmanská říše Kastriotské knížectví Kastriotské knížectví Moravské Srbsko Moravské Srbsko Brankovićovské Srbsko Brankovićovské Srbsko anatolské bejliky (přeběhly) Černí Tataři (přeběhli)
Velitelé
Tamerlán Šáhruch Khalil Sultán Miran Šáh Abú Bakr Sultán Husajn Tajičiud Muhammad Sultán Mírzá Pir Muhammad Mírzá Šáh-i-Šahán Uthmán Beg Yakub II. Germijanský Bájezíd I. (zajat) Sulejman Çelebi (levé křídlo) Mehmed Çelebi[3][4][5] Isa Çelebi Musa Çelebi Mustafa Çelebi Stefan Lazarević[6][7][8][9] Vuk Lazarević Đurađ Branković Gjon Kastrioti
Síla
140 000 85 000–120 000 celkem: 2 000–10 000 Srbů[10][11] albánské oddíly[12] 21 000 Tatarů[13]
Ztráty
až 40 000 padlých[13] 40 000[13]–50 000[14] padlých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V této bitvě došlo k jedné z největších porážek osmanských sil v historii. Tamerlán Turkům znemožnil přístup k pitné vodě, což výrazně snížilo bojeschopnost osmanské armády. Osmanskou říši navíc v bitvě zradili jejich vlastní turečtí a tatarští spojenci, když přeběhli na Tamerlánovu stranu.

Sultán Bájezíd byl zajat a v roce 1403 v zajetí zemřel. Osmanská říše se pomalu hroutila v důsledku bojů mezi čtyřmi Bájezídovými syny o moc a až po deseti letech neustálých bojů se začala opět sjednocovat. Vítězstvím Tamerlána se také oddálil zánik Byzantské říše.