Cisural

Cisural je nejstarším oddělením geologické periody permu. Začal přibližně před 299 miliony let a skončil před 272 miliony let. Předcházel mu pennsylvanian (nazývaný také „svrchní karbon“) a následoval po něm guadalup. Hranicí cisuralu je výskyt druhu Streptognathodus isolatus z třídy Conodonta.^[1]

Geologická období (zjednodušeno)
počátek před dneškem a délka trvání v milionech let

eon	éra	perioda	p	d
fanerozoikum	kenozoikum	kvartér  (čtvrtohory)	3	3
		neogén	23	20
		paleogén	66	43
	mezozoikum  (druhohory)	křída	145	79
		jura	201	56
		trias	252	51
	paleozoikum  (prvohory)	perm	299	47
		karbon	359	60
		devon	420	61
		silur	443	23
		ordovik	487	44
		kambrium	539	52
proterozoikum (starohory)	neoproterozoikum	ediakara	635	96
		kryogén	720	85
		tonium	1000	280
	mezoproterozoikum		1600	600
	paleoproterozoikum		2500	900
archaikum (prahory)			4031	1531
hadaikum			4567	536

Název

Cisural byl pojmenován podle fosilních nálezů ze západního úpatí pohoří Ural (typovou lokalitou je údolí říčky Ajdaralaš v Aktobské oblasti). V této době zde vznikla ropná ložiska v okolí Išimbaje.^[2] Název navrhl roku 1982 John Bruce Waterhouse a byl schválen Mezinárodní stratigrafickou komisí v roce 1996. Ve střední Evropě odpovídá cisuralu litostratigrafická jednotka Rotliegend.

Život v cisuralu

V tomto období se formoval superkontinent Pangea. Počátkem cisuralu skončila pozdně paleozoická doba ledová a ustupovaly ledovce. Díky oteplení prospíval hmyz a vzhledem k vysoké vlhkosti pokrývaly značnou část pevnin bažiny. Typickou vegetací byly plavuně a kapradiny. Živili se jimi býložravci jako např. obojživelník Diadectes. Rozvoj zaznamenali synapsidi, např. Tetraceratops, Ophiacodon nebo Dimetrodon. V moři žil Helicoprion, lišící se od recentních žraloků ozubenou spirálou v dolní čelisti. V závěru cisuralu nastalo tzv. Olsonovo vymírání, jež se dotklo převážně pelykosaurů.^[3]

Dělení

Cisural se dělí na čtyři stupně.

• assel (začal před 293 miliony let)
• sakmar (začal před 290 miliony let)
• artinsk (začal před 283 miliony let)
• kungur (začal před 273 miliony let)

Galerie

• 
  Mapa světa v období cisuralu
• 
  Plaz Captorhinus
• 
  Paryba Helicoprion
• 
  Kyjonožec Campylocephalus
• 
  Útes v Devonu pocházející z období cisuralu