Collegium 419

hudební skupina From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Collegium 419 byl smíšený komorní pěvecký sbor orientovaný na historicky poučenou interpretaci staré hudby.[1][2]

Stručná fakta Základní informace, Původ ...
Remove ads

Charakteristika a repertoár sboru

Collegium 419 byl vokální soubor, který aktivně působil v letech 1999–2020. V současné době Collegium 419 nevystupuje.[1] Soubor se specializoval na hudbu 16. až 18. století. Zaměřoval se na poučenou interpretaci vokálních a vokálně-instrumentálních děl vrcholné renesance, raného a vrcholného baroka v souladu s dobovou praxí.[3]

Prakticky šlo o první sbor v Čechách zabývající se historicky poučenou interpretací staré hudby.[4] Dnes daleko známější pěvecký sbor Collegium Vocale 1704, vznikl jako součást Collegia 1704 až roku 2005[5] a Collegium Floreum, jež je součástí souboru Musica Florea, až roku 2013.[6] Při interpretaci vokálně-instrumentálních děl Collegium 419 spolupracovalo s významnými instrumentálními soubory zabývajícími se poučenou interpretací staré hudby, např. Hipocondria Ensemble, La Gambetta, Ritornello a další. Tomu odpovídaly i ucelené koncertní programy. Například program nazvaný Miserere z roku 2009 s podtitulem barokní zamyšlení nad posledními věcmi člověka obsahoval obsahoval Miserere c-moll J. D. Zelenky, kantátu Gottes Zeit (Actus tragicus) a dvojsborové moteto Komm Jesu, komm, obojí od J. S. Bacha. Takových ucelených koncertních programů bylo celkem šestnáct, s názvy Miserere, Officium defunctorum, Papae Marcelli, Stabat Mater, Salve Regina, Láska a smrt, Veni Sancte Spiritus, Quando corpus morietur, O Jesu mea vita, Richte uns, Gott!, Dolorosi martir, Nigra sum sed formosa, Ave maris stella, La guerra ed amore, Musikalische exequien, Membra Jesu nostri.[7]

Důraz byl při sestavování těchto koncertních programů kladen i na liturgickou vhodnost reprodukované hudby, tj. koncert prováděný v postním období obsahoval pouze postní hudbu, v Adventu hudbu adventní, o Vánocích vánoční, o Velikonocích Velikonoční atp. Mimo to sbor rád pracoval s prostorem (např. rozestavení sboru na různých místech kostela, koncert v kryptě kostela, koncerty při svíčkách atp), opět často v souladu s barokní provozovací praxí. Členové souboru většinou nebyli profesionálními zpěváky, ale jednalo se přesto většinou o profesionální hudebníky (např. hudební pedagogy, instrumentalisty, studenty hudebních škol atp).[8]

Remove ads

Vznik a působení

Soubor založila v roce 1999 dirigentka Marika Pečená s cílem přinášet českým posluchačům do té doby v Čechách prakticky neznámou protestantskou hudbu německého baroka (Schein, Schütz, Buxtehude, moteta J. S. Bacha apod.) v profesionální kvalitě a historicky poučené interpretaci.[9] V roce 2004 začal se souborem spolupracovat Čeněk Svoboda, působící současně mj. jako sólový zpěvák (tenor) v souboru Collegium 1704, který roku 2005 obdržel národní sbormistrovskou cenu Unie českých pěveckých sborů v kategorii "sbormistr - junior". Svoboda repertoár rozšířil o hudbu evropské vrcholné renesance (Victoria, Palestrina, Tallis, Orlando di Lasso, Jacobus Gallus a další) a barokní hudbu italské provenience (Monteverdi, Lotti, Caldara, Astorga atd).[8][10] Později začal promyšleně doplňovat repertoár dokonce sborovými skladbami 19. a 20. století.[11] Konkrétně například koncertní program Láska a Smrt byl sestaven pouze z děl skladatelů 20. století (Eben, Martinů, Raichl, Novák) ovšem obsahoval skladby vytvářené "madrigalovými postupy" a s "baladickými texty".[12] Předstupněm tohoto programu byl koncert nazvaný Madrigal a čas, který obsahoval kombinaci originálních i novodobých madrigalů.[13] V roce 2018 sbor vystoupil též v Lužanské mši Antonína Dvořáka,[14] jemuž ostatně sbor věnoval několik ne zcela tradičních písní i v programu vernisáže dvořákovské výstavy, pořádané v témže roce Národním muzeem.[15] Od roku 2017 do roku 2020 řídil soubor Lukáš Vendl, varhaník, cembalista, pedagog Pražské konzervatoře.[16] V období covidu byla činnost sboru pozastavena.[1]

Soubor se účastnil řady hudebních festivalů, především specializovaných festivalů duchovní a staré hudby, např. Letní slavnosti staré hudby 2002,[17] Svatováclavské slavnosti 2005[18] (Společnost pro duchovní hudbu), Bohemia Cantat 2008,[19] Harantovské slavnosti 2010[20] (Kulturní sdružení Harant Pecka), a Musica Figurata 2014[21] (Kanonie premonstrátů v Želivě). Roku 2018 vystoupil spolu s Barokním orchestrem Pražské konzervatoře na slavnostním závěrečném koncertu festivalu Hudební léto v Heřmanově Městci, nazvaném Hudba westminsterské katedrály.[22] Roku 2019 sbor účinkoval v programu 33. ročníku Festivalu komorní hudby Český Krumlov s koncertem obsahujícím výběr madrigalů Bohuslava Martinů a polyfonních skladeb renesance i současnosti.[23]

Remove ads

Nahrávky

  • Již Slunce z hvězdy vyšlo (Ritornello, Vox Bohemica, Vox Nymburgensis a Collegium 419). Arta Classics, 2003[24]
  • František Max Kníže: Pastoral-Messe (Marta Fadljevičová – soprán, Hana Procházková – alt, Richard Sporka – tenor, Michael Pospíšil – bas, Vladimír Roubal – varhany, Dirigent: Karel Mitáš. Členové vokálního souboru Collegium 419 a hosté. Komorní orchestr Czech Virtuosi umělecký vedoucí Karel Procházka. ROSA, CD, 2006.[25]
  • O Jesu 2 CD live (Collegium 419, Jan Krejča - theorba (CD 1), Filip Dvořák - pozitiv (CD 1), Hipocondria Ensemble, umělecký vedoucí Jan Hádek (CD 2), řídí Čeněk Svoboda) 2008 (vlastním nákladem)[27]

Recenze koncertů a nahrávek

Dobové kritiky souboru zpravidla nešetřily superlativy a psaly o něm jako o "souboru s vytříbeným vkusem", "s profesionálními nároky" či "s velkou hlasovou kulturou".[8] Lukáš Vytlačil roku 2010 v recenzi sborem předneseného koncertu napsal, že Collegium 419 je "skvěle sezpívané těleso, které již na první pohled nemá žádné vážnější pěvecké problémy". A dále uvedl, že "Nelehký program renesančních skladeb byl proveden velmi plasticky a dynamicky. Zvláště vyzdvihnout je třeba také velmi dobrou dikci latinského jazyka, což je pro podobu těchto skladeb velmi zásadní. Celkové citlivé provedení této hudby, jaké předvedlo právě Collegium 419, je v českém prostředí zastydlého sborového zpívání stále poměrně vzácné." Na závěr recenze označil koncert za "nevšední zážitek" a vyslovil přání "se s podobnou hudbou a v podobné kvalitě ... setkávat častěji."[29]

Obdobně nadšeně vyznívá i recenze koncertu na němž v kostele sv. Martina ve zdi zazněla v podání Collegia 419 náročná trojsborová Missa L’Homme armé Giacoma Carissimiho, klíčové vokální dílo pozdní renesance. Recenzenta Štěpána Filipce "nadchlo především neskonalé zaujetí vlastního provedení v podání souboru Collegium 419. Nejen technická vyzrálost, ale především výrazové a vnitřní zaujetí přímo čišelo z každého detailu. Posluchač byl, pokud byl ochoten, vtažen do mohutného chvalozpěvu nejen na velikost Stvořitele při mešní kompozici, ale i na bolest a trýzeň z nenaplněné milostné touhy v madrigalech. Je obdivuhodné, jak se podařilo souboru, který zdaleka netvoří jen členové profesionálních vokálních souborů vystihnout velmi jemné a hluboké afekty a emoce, které v sobě tyto skladby zajisté obsahují."[30]

Nahrávku novodobé premiéry Pastorální mše Františka Maxe Knížete v recenzi v Hospodářských novinách roku 2006 velmi ocenil a doporučil hudební kritik Petr Veber. Kromě výstižné charakteristiky samotné hudby pozapomenutého skladatele Veber vyzdvihl i "důslednou dramaturgii nahrávky": "Mše je sestavena s pomocí dalších drobných vokálních kompozic od Knížete a jeho kolegů do pořadí a podoby, jaká mohla být při bohoslužbě v jeho době skutečně použita. Patří sem i latinský vánoční hymnus a píseň Narodil se Kristus Pán. Nahrávka nemá hvězdy, o to případněji však působí nehledaně, prostě a mile."[31] Nahrávku Již Slunce z hvězdy vyšlo zase roku 2003 recenzent Luboš Stehlík v časopise Harmonie ocenil šesti hvězdami ze šesti možných a označil ji za "Tip Harmonie".[32]

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads