Curt von Bardeleben
německý šachový mistr From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Curt von Bardeleben (4. března 1861, Berlín – 31. ledna 1924, tamtéž) byl německý šachový mistr.
Bardeleben byl původně studentem práv, ale dal přednost kariéře šachového profesionála, později však na čtyři léta přerušil šachovou kariéru, aby studia dokončil. V letech 1887 až 1891 řídil časopis Deutsche Schachzeitung. Proslavila jej ovšem zejména jeho prohraná partie s Wilhelmem Steinitzem na turnaji v Hastingsu roku 1895, která patří k nejslavnějším partiím historie. Bardeleben se při ní zároveň dopustil nesportovního jednání, když otřesen neočekávanou porážkou (zjevně se před Steinitzovou vítěznou kombinací domníval, že stojí na výhru[zdroj?]) opustil hrací sál, aniž by se předtím vzdal. Jeho partie tak musela být prohlášena za prohranou rozhodčími. Díky slávě celé partie se tak jeho přestupek stal jedním z nejznámějších přestupků proti etiketě v šachu vůbec.
Svůj život ukončil Bardeleben sebevraždou skokem z okna (podle jiných zdrojů vypadl z okna nešťastnou náhodou[2]) a jeho život a smrt se stala základem pro vytvoření hlavní postavy v románu Vladimira Nabokova Lužinova obrana (1930, Защита Лужина).[3]
Remove ads
Bardelebenovy turnajové výsledky
- páté místo na turnaji v Norimberku roku 1883 (celkem devatenáct hráčů, zvítězil Simon Winawer),[4]
- vítězství na minor turnaji v Londýně roku 1883 (celkem devatenáct hráčů),[5]
- čtvrté místo na turnaji ve Frankfurtu roku 1887 (celkem dvacet jedna hráčů, zvítězil George Henry Mackenzie),[6]
- třetí až čtvrté místo (společně s Jamesem Masonem) na turnaji v Bradfordu roku 1888 (celkem sedmnáct hráčů, zvítězil Isidor Gunsberg),[7]
- první místo (společně Fritzem Riemannem) na turnaji v Lipsku roku 1888 (celkem osm hráčů),[8]
- třetí místo na turnaji v Breslau roku 1889 (celkem osmnáct hráčů, zvítězil Siegbert Tarrasch),[9]
- páté až šesté místo (společně se Simonem Winawerem na turnaji v Drážďanech roku 1892 (celkem osmnáct hráčů, zvítězil Siegbert Tarrasch),[10]
- první místo (společně Karlem Augustem Walbrodtem) na turnaji v Kielu roku 1893 (celkem devět hráčů),[11]
- sedmé místo na turnaji v Hastingsu roku 1895 (celkem dvacet dva hráčů, zvítězil Harry Nelson Pillsbury),[12]
- první místo na turnaji SV Centrum v Berlíně roku 1897 (celkem sedm hráčů),[13]
- první misto (společně Karlem Schlechterem a Rudolfem Swiderskim) na turnaji v Coburgu roku 1904 (celkem třináct hráčů),[14]
- sedmnácté místo na turnaji v Praze roku 1908 (celkem dvacet hráčů, zvítězil Oldřich Duras společně s Karlem Schlechterem),[15]
- šestnácté místo na turnaji ve Vídni roku 1908 (celkem dvacet hráčů, zvítězil Oldřich Duras společně s Karlem Schlechterem a Gézou Maróczym).[16]
Remove ads
Vybrané partie
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads