Dálnice D4
dálnice (Praha –) Jíloviště – Příbram – Předotice From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Dálnice D4 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R4[1]), v úsecích spravovaných skrze PPP projekt nazvaná jako Via Salis[2] (Solná cesta), je dálnice vedoucí z Prahy jihozápadním směrem. Trasa sleduje přibližně trasu historické Zlaté stezky a silnice I/4, která spojuje Prahu a západní polovinu Jihočeského kraje. V provozu je celkem 75,742 km[3].
.jpg)
Remove ads
Dálnice začíná u výjezdu ze silnice I/4 Jíloviště, protože v úseku mezi Prahou a Jílovištěm, ač je čtyřpruhový, chybí doprovodná komunikace, a proto nemůže být tento úsek zařazen mezi dálnice a zpoplatněn. Povinnost mít platnou dálniční známku či platit elektronické mýtné je tedy až jižněji od Jíloviště, a to v celé trase dálnice. Na druhém nejnovějším úseku mezi Miroticemi a Třebkovem je dálnice D4 zatím nezpoplatněná dálniční známkou. Dálnice končí v mimoúrovňové křižovatce se silnicí I/20. Hlavní směr pokračuje dále na České Budějovice po silnici pro motorová vozidla I/20.
Remove ads
Historie
Budování dálnice D4 probíhalo ve směru od Prahy a po prvním úseku se mohli řidiči svézt v roce 1971. Byl to tehdy poměrně krátký úsek silnice, který spojil Jíloviště a okraj Řitky, vybudovaný v zářezu krajiny podbrdských lesů. Navazující obchvat Řitky, který obci značně ulehčil a přetnul okolní pole, se otevřel v roce 1978.
Jižním směrem se pokračovalo ke konci 70. let. Roku 1980 byl otevřen 3,2 km dlouhý úsek z Mníšku pod Brdy do Kytína, téhož roku ještě i navazující úsek vedený zářezem v místních lesích z Kytína do Voznice a navazující most přes údolí ve Voznici dlouhý 252 m. Obchvat Obořiště, který byl další stavbou, předanou do užívání roku 1980, značně ulehčil této obci a odvedl dopravu na novou komunikaci. Trasa nových úseků byla vedena mnohdy ve směru původní komunikace, která byla několikrát přerušena, a dokonce musela být v několika místech i odstraněna a její torzo je stále dobře patrné například ve směru mezi Voznicí a Kytínem.
V letech 1981 a 1982 byly propojeny stávající úseky u Řitky a Mníšku pod Brdy spojovacími částmi, čímž vznikl souvislý úsek dálnice od Jíloviště až po Voznici. Na obchvat Obořiště navázal obchvat Dlouhé Lhoty.
V roce 1983 byl automobilistům zprovozněn úsek Dobříš – Obořiště a rovněž úsek z Dobříše až k Voznici, takže byla dálnice prodloužena dále na jih a propojena v jedinou část. V okolí Dobříše byla dálnice vybudována v těsné blízkosti Staré Huti, kde byla vystavěna protihluková stěna. Další prodloužení ke Skalce bylo dobudováno v letech 1988 a 1989, dálnice zde umožnila sjezd na Příbram a Dubenec.
21. století
V roce 2005 byla zahájena stavba přibližně 800 m dlouhého úseku s mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I/20 Nová Hospoda u Třebkova; ke zprovoznění úseku došlo 19. listopadu 2007. Dálnice D4 zde plynule navazuje na čtyřpruhovou silnici I/20.[4] Severně navazující úsek D4 o délce 5,9 km mezi Miroticemi a Třebkovem byl stavěn od roku 2008, slavnostní otevření proběhlo 16. září 2010 a pro veřejnost byl zprůjezdněn o den později.[5][6]
Dne 4. října 2017 byl otevřen 4788 m dlouhý úsek mezi Skalkou a křižovatkou se silnicí II/118, sloužící jako obchvat obce Dubenec.[7] Jde o jižní úsek nejdelší části této dálnice. Stavební povolení na něj bylo vydáno v roce 2012 a po zpracování podrobné dokumentace byla v dubnu 2015 zahájena stavba.[8] Celková cena bez DPH dle smlouvy činí 417,5 milionu Kč.[9] Zhotovitelem byla firma Skanska, celková plocha vozovek činí 104 500 m².[7]
Přestože se výstavba v 90. letech zastavila, v prvním desetiletí 21. století se začalo budovat u Písku, a to hlavně s cílem vytvořit moderní přivaděč ve směru na Prahu a nahradit nebezpečnou dvojitou křižovatku silnic první třídy u Nové Hospody.
PPP
Na přelomu let 2015 a 2016 se objevily informace, že by se chybějící úseky mezi silnicí II/118 a Miroticemi mohly dobudovat formou PPP projektu.[10]
První výběrové řízení na poradce pro PPP zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ve druhém bylo v roce 2017 vybráno sdružení firem White&Case, Česká spořitelna a Obermeyer Helika.[11] Ke konci roku 2018 se o dostavbu přihlásilo sedm firem, ze kterých MD vybralo čtyři. Stavba dostala v listopadu 2018 zelené razítko EIA, v té době se vykupovaly také poslední pozemky. Stavba všech úseků najednou formou PPP začala v roce 2021. V únoru po schválení smlouvy poslaneckou sněmovnou uzavřela vláda smlouvu o výstavbě a údržbě dálnice D4 s francouzským konsorciem DIVia (skupiny Vinci a Meridiam Investments). Výstavbu dálnice zajistila stavební firma Eurovia, zahájení stavby proběhlo 7. června 2021, k dokončení došlo v prosinci 2024.[12][13][14]
DIVia D4, s.r.o. byla přejmenována na ViaSalis, s.r.o. Ta přebrala kontrolu nad dostavěnými úseky (Skalka – Háje a Mirotice – Krašovice včetně úseku silnice I/20) 1. července 2021.[15][16] Části dálnice D4 a silnice I/20, které spadají do tohoto projektu, byly označeny jako Via Salis.[2] Název doslova znamená Solná cesta.
Stavba formou PPP je údajně výhodnější v tom, že je samotná stavba rychlejší. Největším českým finančním partnerem Eurovia je banka ČSOB, která financuje zhruba 45 procent investičních prostředků. Vítězná firma bude dálnici D4 spravovat následujících 28 let po dokončení.[17]
Úseky realizované formou PPP:
- Křižovatka se silnicí II/118 – Milín (5 460 m). Součástí je obchvat Milína a mimoúrovňová křižovatka se silnicí I/66 Milín – Příbram. V červnu 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí, stavební povolení bylo vydáno v říjnu 2019.[18]
- Milín – Lety (včetně obchvatu Chraštiček a Zalužan, 11 600 m). Územní rozhodnutí vydáno v roce 2007. V březnu 2014 bylo vydáno stavební povolení na stavební objekt SO202 – Most přes biokoridor a místní komunikaci do Mýšlovic v km 2,006. Dne 20. února 2020 zpětvzetí odvolání proti ÚR, následně dne 13. srpna 2020 vydáno poslední stavební povolení k této stavbě.[19]
- Lety – Čimelice (mimoúrovňová křižovatka se silnicí I. třídy I/19 u Let, 2 590 m). Územní rozhodnutí bylo vydáno v dubnu 2007, v roce 2008 byly zahájeny výkupy pozemků, v roce 2009 byla zadána k vyhotovení dokumentace pro zadání stavby. Stavební povolení bylo vydáno v dubnu 2012.[20] Úsek má stát necelých 563 milionů korun.[21]
- Čimelice – Mirotice (obchvat Čimelic, 8 460 m). Územní rozhodnutí bylo vydáno Městským úřadem v Miroticích 6. března 2009.[22]
- Mirotice, rozšíření (obchvat Mirotic, 3 645 m). Obchvat byl v provozu v polovičním profilu od roku 1985 včetně mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/121 Mirotice – Milevsko.[23]
Jihočeský kraj byl pověřen Ministerstvem pro místní rozvoj, aby vytvořil studii účelnosti prodloužení dálnice D4 z Nové Hospody do Strakonic, kde by navázal na čtyřpruhový obchvat podle návrhu nového územního plánu města Strakonice.[24][25] V rámci přípravy novelizace (2009) kategorizace silniční a dálniční sítě ČR do roku 2040 nebyla prokázána potřeba vybudovat úsek silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – Strakonice ve čtyřpruhovém šířkovém uspořádání. Na závěrečném jednání pracovní skupiny dne 1. 12. 2010 byl přijat většinový názor, že v současné době není účelné řešit přestavbu silnice I/4 v tomto úseku v parametrech čtyřpruhové silnice.
.jpg)
Výhled
Jako dálnice není označen úsek Praha–Jíloviště kvůli neexistenci doprovodné komunikace. Tato komunikace se připravuje.
Remove ads
Přehled úseků
Remove ads
Autobusové zastávky
V době, kdy se začalo uvažovat o překategorizování rychlostní silnice I/4 na dálnici D4, se diskutovaným problémem staly zastávky regionální autobusové dopravy, umístěné přímo na komunikaci, a též přechod pro chodce na Zbraslavi u Baní v km 4,5 a parametry některých nájezdů a výjezdů. Podle původních plánů měl být zrušen i nájezd na silnici pod všenorským mostem v Jílovišti a zrušeny autobusové zastávky, proti čemuž se zvedl odpor dotčených obcí. Ministr dopravy Dan Ťok v roce 2017 přislíbil, že autobusové zastávky zůstanou zachovány, zvýší se ale jejich bezpečnost, a zachován zůstane i nájezd v Jílovišti. Co se týče úseku mezi Pražským okruhem a koncem Jíloviště, ministr zvažoval, zda to bude dálnice s výjimkou, anebo to bude komunikace první třídy, pro niž nebude nutno řešit výjimku. Starosta Jíloviště Vladimír Dlouhý namítl, že silnice stejně není technicky uzpůsobena k tomu, aby se po ní jezdilo rychlostí 130 kilometrů v hodině. Za šťastný nápad starostové nepovažovali ani případné vybudování doprovodné komunikace z Jíloviště na Zbraslav, kvůli které by se musel vykácet velký kus lesa. Dálnice v Česku ale musí podle současných předpisů doprovodnou silnici mít.[26]
Autobusové zastávky leží u obcí Jíloviště, Trnová, Klínec, Líšnice a Řitka. Od 1. ledna 2016 se většina z nich (s výjimkou Jíloviště) ocitla na dálnici.[27] Nejsou přitom od hlavní vozovky odděleny a nejsou ani vybaveny odpovídajícími odbočovacími a připojovacími pruhy. Situací se zabývala například studie PUDIS z roku 2017. Ta navrhovala vymístění autobusových zastávek z dálnice a alternativní vedení PID se zastávkami mimo dálnici, s vybudováním doprovodné komunikace III. třídy mezi Jílovištěm a Baněmi. Podle návrhu měly být po dálnici vedeny tři expresní linky PID, pracovně označené EX1 až EX3 (se zajížděním do přestupních bodů Zbraslavské náměstí, Jíloviště a Řitka), a přes obce pak navazující linky překryvné obslužné.[28] V roce 2019 si ŘSD objednalo u společnosti Sagasta sociologický průzkum, na němž se podílelo i ČVUT, a který byl údajně zaměřen na zjišťování spokojenosti obyvatel se stávajícím stavem dopravní obslužnosti veřejnou dopravou.[27][29] Starostka Klínce situaci podala tak, že ŘSD obci vyhrožuje tím, že zastávky zruší, protože jiné řešení zatím nevymyslelo.[29] ROPID trvá na požadavku, aby měly současné autobusové linky směrem do Mníšku pod Brdy i nadále možnost zastavovat na území dotčených obcí a zároveň aby netrvala cesta mezi Prahou a Mníškem déle než dosud, a to jednak kvůli časové konkurenceschopnosti vůči individuální dopravě, jednak kvůli finančním nárokům na provoz těchto linek.[29]
Remove ads
Galerie
Úsek nedaleko Voznice, v roce 2009 ještě jako R4
Úsek poblíž Předotic v roce 2004
R4 nedaleko Voznice v roce 2011
R4 u Dlouhé Lhoty v roce 2011
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads