DVB-T

DVB-T (z anglického Digital Video Broadcasting – Terrestrial) je starší standard digitálního televizního vysílání pozemními vysílači, který se používal, případně ještě používá, v Evropě, Austrálii, větší části Afriky a v části Asie. V některých případech se pod DVB-T zahrnuje i DVB-T2. V České republice se DVB-T používalo v letech 2000–2020, od roku 2020 se pro pozemní vysílání televize používá pouze DVB-T2.

DVB-T set-top boxy umožňovaly příjem DVB-T vysílání na starších televizorech. Televizory vyráběné po roce 2000 měly přijímač DVB-T zabudovaný.

Popis technologie

Schéma přenosového řetězce DVB-T

Na rozdíl od analogového vysílání se programy v reálném čase převádějí do datového toku a komprimovány – pro komprimaci obrazu se pro starší verzi DVB-T používala komprese MPEG-2 Video (MPEG-2 část 2, H.262) a MPEG-4 AVC (H.264), pro DVB-T2 komprese MPEG-H část 2 (HEVC, H.265) v některých zemích H.264 – což umožňuje daleko lepší využití kmitočtového pásma. Prakticky to znamená, že na jednom kanále místo jednoho televizního programu vysílá celý multiplex, který obsahuje několik televizních stanic, rozhlasových stanic a doplňkových služeb, ke kterým patří zejména EPG (Electronic Program Guide, Elektronický programový průvodce), superteletext, popř. další interaktivní služby (on-line nákupy, hlasování, e-mail, jednoduché hry).

Pro ukládání českých znaků v EPG a titulcích se používá znaková sada ISO/IEC 6937

Technologicky velmi příbuzné jsou formáty:

• DVB-S (Digital Video Broadcasting – Satellite) pro digitální vysílání ze satelitu
• DVB-C (Digital Video Broadcasting – Cable) pro digitální vysílání v kabelových sítích
• DVB-H (Digital Video Broadcasting – Handheld) pro digitální vysílání v mobilních (telefonních) sítích

Nasazení DVB-T

Rozšíření standardů digitálního pozemního televizního vysílání

V letech 1998–2025 bylo digitální televizní vysílání zavedeno téměř ve všech zemích světa, ne ve všech zemích se však používá standard DVB-T/DVB-T2. Většina zemí, kde se používalo DVB-T, již přešla na standard DVB-T2. Některé země od pozemního vysílání televize zcela ustupují, DVB-T/T2 bylo kompletně vypnuto ve Švýcarsku (2019, regionální DVB-T2 vysílání zůstává aktivní v okolí Ženevy) a ve Vlámské části Belgie (nekódované v roce 2018, šifrované v roce 2024).

DVB-T v Česku

Podrobnější informace naleznete v článku DVB-T v Česku.

V Česku byly vysílány 4 celoplošné multiplexy, několik regionálních a také přechodové DVB-T2 multiplexy. S příchodem nového televizního standardu DVB-T2 byly postupně vypínány, vysílání DVB-T bylo v České republice (až na drobné výjimky) ukončeno 30. září 2020.^[1]

Kanály

Podrobnější informace naleznete v článku Kanál (televize).

Následující převodní tabulka zobrazuje číslo kanálu a jeho kmitočet v megahertzech (MHz).

Kanál (K)	Frekvence	Kanál (K)	Frekvence
21	474 MHz	41	634 MHz
22	482 MHz	42	642 MHz
23	490 MHz	43	650 MHz
24	498 MHz	44	658 MHz
25	506 MHz	45	666 MHz
26	514 MHz	46	674 MHz
27	522 MHz	47	682 MHz
28	530 MHz	48	690 MHz
29	538 MHz	49	698 MHz
30	546 MHz	50	706 MHz
31	554 MHz	51	714 MHz
32	562 MHz	52	722 MHz
33	570 MHz	53	730 MHz
34	578 MHz	54	738 MHz
35	586 MHz	55	746 MHz
36	594 MHz	56	754 MHz
37	602 MHz	57	762 MHz
38	610 MHz	58	770 MHz
39	618 MHz	59	778 MHz
40	626 MHz	60	786 MHz

kde:

• odstup kanálů je vždy 8 MHz.
• dříve se využívaly i kanály 61 až 69, ale poté kmitočtové pásmo převzaly mobilní sítě LTE.
• po kompletním přechodu na DVB-T2 se pro TV vysílání přestanou používat kanály 49 až 60.^[2]

DVB-T využívá COFDM na rozdělení datového toku multiplexu na dílčí datové toky vysílané na několika tisících subnosných v rámci jednoho kanálu.

Z tabulky vyplývá, že uvedené kanály (21.–69.) využívají celé novější UHF pásmo analogové televize: Celý jeho definiční rozsah 470–862 MHz (IV.–V. pásmo) pokrývají beze zbytku.