Dymokursko

Dymokursko je přírodní památka v okresech Mladá Boleslav a Nymburk ve Středočeském kraji. Chráněné území je tvořeno 6 oddělenými části, které jsou v plánu péče označovány Dymokursko 1 až 6. Bylo vyhlášeno v roce 2017 k ochraně vegetace stojatých vod, mozaiky různých druhů luk, lad a lesů s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.

Zdroje k infoboxu Přírodní památka Dymokursko
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Nejsevernější část přírodní památky u Prodašic
Základní informace
Vyhlášení	15. března 2017
Vyhlásil	Krajský úřad Středočeského kraje
Nadm. výška	200–250 m n. m.
Rozloha	77,38 ha[1]
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okresy	Mladá Boleslav, Nymburk
Souřadnice	50°20′10,31″ s. š., 15°11′5,58″ v. d.
Dymokursko
Další informace
Kód	6135
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Přírodní památky v Česku

K význačným rostlinám v přírodní památce patří například kosatec sibiřský, hrachor hrachovitý, kostival český, violka nízká a pampeliška zavlažovaná. Z živočichů se v ní vyskytuje strakapoud prostřední, včelojed lesní, skokan zelený nebo roháč obecný.

Historie

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Středočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 15. března 2017.^[2]

Vymezení

Přírodní památka s rozlohou 77,38 hektarů (77,57 hektarů^[3]) leží v nadmořské výšce 200–250 metrů a doplňuje ji vyhlášené ochranné pásmo s rozlohou 1,16 hektaru. Částečně se překrývá se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou a ptačí oblastí Rožďalovické rybníky.^[2]

Území přírodní památky je rozděleno do šesti oddělených částí ve dvou okresech:^[3]

Plocha	Rozloha (ha)	Okres	Katastrální území	Popis
Dymokursko 1	6,6	Nymburk	Městec Králové	Na jihozápadním a západním břehu Štítarského rybníka nedaleko Městce Králové, komplex střídavě vlhkých bezkolencových luk v různých stádiích ruderalizace, dále rákosiny eutrofních stojatých vod, fragmenty mezofilních luk a na severním a západním okraji navazují na luční porosty vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.
Dymokursko 2	23,2	Nymburk	Břístev, Nouzov u Dymokur	Na jižně exponovaném opukovém svahu nad severním okrajem Komárovského rybníka nedaleko vsí Svídnice a Nouzov. Recentně je biotop hercynských dubohabřin omezen pouze na západní a střední část. Ve zbývající části biotop zanikl vlivem nevhodného lesního hospodaření (holoseč, mechanická příprava půdy, výsadba nevhodných druhů dřevin). Místy jsou vyvinuty vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.
Dymokursko 3	2,2	Nymburk	Podolí u Rožďalovic	Nad severovýchodním okrajem Bučického rybníka nedaleko Rožďalovic. Výrazně květnatá a druhově velmi bohatá louka, která je ve své severní části tvořena mezofilní ovsíkovou loukou a postupně přechází ve střídavě vlhkou bezkolencovou louku až do rákosin eutrofních stojatých vod. Ze severu je louka lemována porosty vysokými mezofilními a xerofilními křovinami. Všechna luční společenstva se vzájemně prolínají.
Dymokursko 4	33,5	Nymburk	Hasina	U vsi Hasina, zahrnuje poměrně rozsáhlý rybník a přiléhající biotopy. Rybník slouží především jako produkční, ale je poměrně hustě zarostlý makrofytní vegetací, především stulíkem žlutým.
Dymokursko 5	8,1	Nymburk	Tuchom	V nivě Bahenského potoka nedaleko vsi Prodašice. V západní části (od lesní cesty protínající lokalitu) se nachází poměrně rozsáhlý komplex různě ruderalizovaných střídavě vlhkých bezkolencových luk s příbřežní vegetací potoků vyvinutou v bezprostředním okolí Bahenského potoka, dále se zde v menších porostech vyskytuje vegetace vysokých ostřic a tužebníková lada. Ve fragmentech jsou zastoupeny i údolní jasanovo-olšové luhy. Východní část (od lesní cesty protínající lokalitu) je víceméně tvořená porostem údolního jasanovo-olšového luhu a v bezprostředním okolí Bahenského potoka se vyskytuje příbřežní vegetace potoků.
Dymokursko 6	3,9	Mladá Boleslav	Prodašice	V nivě bezejmenného potoka nedaleko vsi Ujkovice. Komplex vlhkých tužebníkových lad a drobné, dlouhodobě nekosené fragmenty vlhkých bezkolencových luk v hercynských dubohabřinách a porostů vysokých ostřic. Ve východní části lokality se nachází rybníček (v roce 2015 obnovena protržená hráz), byl zarostlý rákosinami eutrofních stojatých vod.

Abiotické poměry

Geologické podloží tvoří převážně silicifikované vápnité jílovce původem ze svrchního coniacu. Ve sníženinách a podél vodních toků je překrývají nivní a smíšené sedimenty. Na tomto podloží se vyvinuly různé půdní typy. Pod lesními porosty se nacházejí oglejené karbonátové pelozemě s ostrůvkovitým výskytem glejů, které na některých místech přechází do pararendzin kambických. V blízkosti vodních ploch a toků se objevují černozemě pelické, gleje a glejové pelické černice.^[3]

V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v celku Středolabská tabule, podcelku Mrlinská tabule a v okrscích Rožďalovická a Královéměstecká tabule.^[4] Krajina Mrlinské tabule má erozně denudační reliéf s mírnými svahy, odlehlíky a mělkými a širokými údolími.^[5] Území odvodňuje řeka Mrlina a její přítoky, např. Hasinský nebo Štítarský potok. Součástí přírodní památky je rybník Hasina.^[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v teplé oblasti T2,^[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40–50 dnů v roce.^[7]

Flóra a fauna

Předmětem ochrany v přírodní památce je mozaika biotopů a v nich žijící druhy rostlin a živočichů. Z ochranářsky významných biotopů tvoří přibližně 35 % rozlohy vlhké až suché louky, lada a porosty vysokých ostřic. Na jednom procentu rozlohy roste makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, asi 4 % pokrývají dubohabřiny a 3 % olšiny a jasanovo-olšové lužní lesy.^[8] Jednotlivé biotopy se v době vyhlášení nacházely ve špatném stavu, takže cílem ochrany je zlepšit druhovou skladbu rostlin na loukách a podmínky pro bezobratlé živočichy vázané na mrtvé dřevo.^[9]

K silně až kriticky ohroženým druhům rostlin v chráněném území patří kosatec sibiřský (Iris siberica), hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis), kostival český (Symphytum bohemicum), pampeliška zavlažovaná (Taraxacum irrigatum) a violka nízká (Viola pumila). Z ohrožených druhů živočichů se vyskytuje v blíže nejasných počtech roháč obecný (Lucanus cervus), roztroušeně skokan zelený (Rana esculenta) a místy hnízdí strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a včelojed lesní (Pernis apivorus).^[10]