Středolabská tabule
geomorfologický celek Středočeské tabule From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Středolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v jižní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá části krajů Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého, Vysočiny a Prahy.
Remove ads
Poloha a sídla
Území celku se rozkládá zhruba mezi městy Mělník a Kralupy nad Vltavou na severozápadě, Lysá nad Labem na severu, Kopidlno na severovýchodě, Chlumec nad Cidlinou na východě, Kutná Hora a Golčův Jeníkov na jihovýchodě, Kostelec nad Černými lesy na jihu a Praha na jihozápadě. Zcela uvnitř se z větších měst nacházejí Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Český Brod, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Čáslav a Milovice.
Remove ads
Charakter území
Území má ráz ploché pahorkatiny, tvořené horninami svrchní křídy a místy jejich odkrytého krystalinického, proterozoického a permského podloží. Představuje erozně až strukturně denudační a akumulační reliéf plošinného, kotlinného a ploše pahorkatinného rázu se zarovnanými povrchy, suky, říčními terasami, údolními nivami a tvary na spraších a vátých píscích. Šíří se v širokém pruhu při středním toku Labe, dolním toku Vltavy a při dalších labských přítocích (např. Výrovka, Doubrava, Mrlina, Cidlina).[1]
Remove ads
Geomorfologické členění
Celek Středolabská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-3) se geomorfologicky člení na pět podcelků: Nymburská kotlina (VIB-3A) v centru a na východě, Čáslavská kotlina (VIB-3B) na jihovýchodě, Mělnická kotlina (VIB-3C) na severozápadě, Mrlinská tabule (VIB-3D) na severovýchodě a Českobrodská tabule (VIB-3E) na jihu a západě. Tabule sousedí s celky Dolnooharská tabule na severozápadě, Jizerská tabule a Jičínská pahorkatina na severu, Východolabská tabule na východě, Železné hory a Hornosázavská pahorkatina na jihovýchodě, Benešovská pahorkatina na jihu a Pražská plošina na jihozápadě.[1]
Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:
Významné vrcholy
- Dílce (366 m), Českobrodská tabule
- U Písku (341 m), Čáslavská kotlina
- Vinný vrch (311 m), Českobrodská tabule
- Bambousek (306 m), Čáslavská kotlina
- Oškobrh (287 m), Nymburská kotlina
- Ostrá hůrka (278 m), Mrlinská tabule
- Báň (272 m), Mrlinská tabule
- Chotuc (255 m), Mrlinská tabule
- Dřínov (247 m), Mělnická kotlina
- Přerovská hůra (237 m), Nymburská kotlina
- Cecemín (238 m), Mělnická kotlina
- Břístevská hůra (233 m), Českobrodská tabule
- Semická hůra (231 m), Nymburská kotlina
Nejvyšším bodem celku je vrstevnice (400 m) v Českobrodské tabuli, při hranici s Benešovskou pahorkatinou.[2]
Remove ads
Fotogalerie
.jpg)
Odkazy
Související články
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads