Staří Maďaři

Staří Maďaři, Uhři nebo také Pramaďaři jsou historická názvy pro kočovné Maďary s původní vlastí pravděpodobně v oblasti západních svahů Uralu a před jejich usazením v Karpatské kotlině, kam doputovali v podobě velkého kmenového svazu.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Dobytí Karpatské kotliny Maďary

V době 5.–7. století obývali staří Maďaři oblast mezi Černým a Kaspickým mořem. V 9. století opustil kmenový svaz Chazarskou říši a putoval dál na západ do Evropy. Po usídlení Maďarů v panónské kotlině se konfederace kmenů ustálila do pevnější podoby velkoknížectví. Zde postupně opouští od kočovného a nájezdnického způsobu života, později také přijímají křesťanství a vzniká stabilní Uherské království po vzoru západních říší.

Kmenový svaz

Související informace naleznete také v článku Maďarský vpád do Evropy.

Sedm Maďarů „Magna Hungaria“ (kolem 400–670) Levédia (kolem 750–850) Etelköz (kolem 850–895) ←  ←  8. století–895  →  → vlajka znak
Geografie Území starých Maďarů kolem roku 814
Hlavní město	žádné
Obyvatelstvo
Náboženství	maďarské polyteistické, šamanistické, tengristické, křesťanské
Státní útvar
Státní zřízení	kmenová konfederace s vládou posvátné diarchie
Státní útvary a území
Předcházející Staré Velké Bulharsko Chazarská říše Následující Maďarské velkoknížectví Pečeněhové

Migrace Maďarů do Evropy:
1. původní domovina
2. „Magna Hungaria“
3. Levédia
4. Etelköz
5. Karpatská kotlina

Kočovný kmenový svaz zvaný „Sedm Maďarů“ (Hétmagyar) byl tvořen sedmi kmeny, z nichž každý měl vlastního náčelníka, ale o vedení a moc nad svazem se dělili jen dva vládci v tzv. diarchii, prvním byl knížetem spíše sakrální funkce (zvaný kende či kündü), druhým byl „vojvodou“ (gyula) neboli vojevůdcem.

Původ

Náčelník Almoš, Chronicon Pictum, 1360

Nejbližšími příbuznými Maďarů jsou malé národy Mansi a Chanty, žijící na východ od Uralu na západní Sibiři u řeky Ob, kde mají vlastní autonomní oblast s centrem ve městě Chanty-Mansijsk.^[zdroj?]

Prestiží motivované spekulace o údajné souvislosti Maďarů se Sumery a Huny většina vědců odmítá. Ve středověku si však často lidé omylem mysleli, že Maďaři jsou potomci Hunů nebo Avarů, protože měli stejný kočovnický a kořistnický způsob života.^[zdroj?]

Po příchodu do panónské kotliny v počtu asi 100 000–250 000 osob se podle jednoho z jejich kmenů – Megyer/Meďer – začali nazývat Maďaři.^[zdroj?]

Jméno

Mapa starých kmenových názvů v Maďarsku

Krvavá přísaha starých Maďarů

Jméno Uhři pochází přes slovanskou zkomoleninu og(ъ)r- (bulharo-turkické Ogɘr/Ugɘr) z názvu bulharsko-avarského kmenového svazu Onogurů, což znamená "deset šípů ", přeneseně deset spojených kmenů. Počáteční H-na začátku slova v některých jazycích (lat. Hungarus, angl. Hungary, něm. (H)ungarn) vzniklo z uvedené záměny s Huny.^[zdroj?]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Starí Maďari na slovenské Wikipedii.

Související články

• Maďarský vpád do Evropy
• Maďarské velkoknížectví
• Arpád
• Maďaři
• Uhersko