Eucalyptus deglupta

Eucalyptus deglupta, jinak také eukalyptus oloupaný^[2], obecně známý také jako duhový eukalyptus, je druh vytrvalé dvouděložné rostliny náležící čeledi myrtovité (Myrtaceae). Ze zástupců rodu blahovičník (Eucalyptus) se jako jediný přirozeně vyskytuje v oblasti severní hemisféry.^[3]

Eucalyptus deglupta
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď	myrtovité (Myrtaceae)
Rod	blahovičník (Eucalyptus)
Druh	Eucalyptus deglupta
Binomické jméno
Eucalyptus deglupta Blume, Karl Ludwig von 1850
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

• Eucalyptus multiflora Rich. ex A.Gray in U.S. Expl. Exped., Phan. 1: 554 (1854), nom. illeg.
• Eucalyptus naudiniana F.Muell. in Australas. J. Pharm. 1: 239 (1886)
• Eucalyptus sarassa Blume in Mus. Bot. 1: 84 (1850)
• Eucalyptus schlechteri Diels in Bot. Jahrb. Syst. 57: 423 (1922)
• Eucalyptus versicolor Blume in Mus. Bot. 1: 84 (1850) ^[4]

Popis

Rostlina má formu stálezeleného, rychlerostoucího (až 1,8 m ročně^[5]) stromu, dorůstajícího do výšky 35-60 m, výjimečně až 75 m a šířky kmene až 2,4 m.^[6] Borka se v období léta proužkovitě slupuje a postupně odhaluje novou, která v průběhu stárnutí postupně mění svou barvu od bledě zelené přes žlutou, oranžovou, červenou, šedivou, purpurovou až hnědou, poté se cyklus znovu opakuje. Jedinci pěstovaní mimo své přirozené prostředí mají tendenci být nižší a jejich borka se v průběhu olupování nejeví tak pestře jako u divoce rostoucích jedinců. ^[7][3]

Listy jsou neopadavé, tvarem nejprve oválné, poté kopinaté, sudozpeřené, krátce řapíkaté, vstřícně uspořádané. Sušené obsahují nepatrné množství esenciálních olejů (0,2%), majoritně je přítomen citronellal.

Bílé až smetanové, drobné květy jsou latovitě uspořádány v trsech po 3-7. Okvětí je srostlé, jemně tyčinkovité, kalich je polokulovitý, pedicely jsou 0,5 cm dlouhé, hranaté. Kvetení probíhá celoročně.

Plodem jsou kulovité až diskovité, tmavě hnědé, dřevnaté tobolky uzavřené 3-4 vystupujícími chlopněmi, obsahující 3-12 drobných, zploštělých, hnědých semen.^[8][5][9]

Ekologie

Duhový eukalyptus je typickou součástí flóry subtropických až tropických australasijských pralesů, a to od nížin až po vysokohorský stupeň (2500 m n. m.). Preferuje slunná místa s výživnou, propustnou, dlouhodobě vlhkou půdou, proto velmi často můžeme jeho četné porosty najít práve v blízkosti řek. Ochotně však rostou také na stanovištích dříve sažených vulkanickou činností nebo hrubých písčitých či vápnitých substrátech.^[5][6] Kvůli silné deforestaci začíná přirozeně rostoucí populace spolu s původními pralesy pomalu mizet - dle IUCN je klasifikován jako zranitelný.^[3][10]

Rozšíření

Druh je přirozeně rozšířen v oblastech Nové Guineje, Moluckých ostrovů, Bismarckových ostrovů, Malých Sund, Filipín a ostrova Sulawesi, zavlečen byl však i do Střední Ameriky - jako nepůvodní druh je součástí flóry Kostariky, Kuby, Salvadoru, Havajských ostrovů, Hondurasu, Nikaragui, Panamy, Karolín, Portorika a Trinidadu a Tobaga.^[4]

Galerie

• 
  Květy
• 
  Listy
• 
  Plody
• 
  Plody
• 
  Odlupující se barevná kůra
• 
  Detail kmene
• 
  Umělý porost
• 
  Pralesní porost, Maui

Význam

Pro svou atraktivně zbarvenou borku je strom v teplejších oblastech vysazován jakožto okrasná rostlina. Pevné, odolné dřevo je používáno ve stavebnictví, k výrobě nábytku, lodních konstrukcí, dřevotřísky, sololitu, dřevěného uhlí, papíru a buničiny.^[5][6]